REMUS
Když na mě zavolal, ztuhl jsem na místě. Nebyl jsem schopen pohybu.Jako kdyby mě jeho hlas dostával do transu. A probrat mě z něj dokáže jedině on. Sirius mi začal luskat prsty před obličejem,aby zjistil jestli vnímám. Ohnal jsem se po jeho ruce. „Přestaň,já vnímám!" „Jen aby, mám o tebe pouze strach." řekla zatvářil se lítostivě. „Co se děje? A proč jsi ráno utekl?" Zeptal se. „Já už prostě nemůžu!!" Zařval jsem. „Nemůžu z té přetvářky. Až moc mě to bolí. Vždy když tě vidím s holkou!" Konec jsem zakřičel. Sirius vypadal zaraženě. Už se nadechoval,že něco řekne, ale přerušil jsem ho. „Ty nikdy nepochopíš jak bolí neopětovaná láska! Každý týden máš jinou holku, která ti říká jak tě miluje. Ty se vždy jen usměješ a políbíš ji nebo se s ní rovnou vyspíš! Ale milují tě doopravdy? A miluješ ty něco jiného než pozornost či předvádění?" Nadechl jsem se abych nezačal brečet.
„To co se ti tu snažím říct je, že tě miluji." Ke konci věty se mi zlomil hlas a já se rozbrečel. Sirius nic neříkal, jen se na mě koukal. Tak jsem ještě dodal. „Vím, že mi to nebudeš opětovat, ale prosím tě neodsuzuj mě za to." S těmi slovy jsem odběhl do lesa.
TŘETÍ OSOBA
Sirius nebyl schopen pohybu. „Já tě ale taky miluji." Zašeptal a padnul na kolena. To však už Remus neslyšel. Ale někdo jiný ano!!
Dnes je sice krátká ale důležitá. No a taky se máte na co těšit příště, kdo je to asi slyšel? To vím jen já a zase já :D Doufám že jste si dnešní kapitolu užili, tak jako já její psaní. Vote nebo koment potěší.
Majte sa Janča :D
P.S. Děkuji za 277 přečtení moc moc moc děkuji :)
ČTEŠ
Pamatuješ za úplňku?
Fanfic,,Miluju tě, Siriusi." Už zase ta slova, co nemají váhu, co pro mě nic neznamenají. Jen od jedné osoby bych si je přál slyšet, a ta mi je neřekne. Ptáte se proč? Protože necítí to samé co já! Bere mě jen jako kamaráda a mě ten pocit neskutečně...
