Psychology (Larry) [POZASTAVENO]

Psycholog

Louis

"Žádného psychologa kurva nechci !'' Zařval jsem na svou matku, která  mi právě jen tak oznámila, že mi na zítra domluvila schůzku s nějakým debilním psychologem.

"Možná žádného nechceš, ale rozhodně ho potřebuješ. Nebudu se dobrovolně dívat na to, jak se můj syn zabíjí !"
Při těchto jejích slovech jsem sklonil hlavu a pohledem zkontroloval, jestli jsou mé řezné ranky bezpečně skryty pod dlouhými rukávy šedé mikiny. Byly, jenže má matka už dávno zjistila, že si ubližuju, takže bylo zbytečné to kontrolovat.
"Tak dobře" Vydechl jsem nakonec poraženě.

Má matka se pousmála, dala mi ruku kolem ramen a spustila. "Nemusíš se vůbec ničeho bát, Louisi. Harry je syn mé kamarádky, takže ho znám. S naprostým klidem ti mohu říct,že je to moc milý a chápavý muž.Hlavně se mu musíš otevřít a nebát se." Chvíli jsem na ni hleděl, pak jsem se beze slova zvedl, hodil si do kapsy klíče a vyběhl ven z našeho baráku.

Chtělo se mi brečet, tak jako skoro každý večer. Nesnášel jsem se za to, pak jsem si připadal jako buzna.Nejhorší ale na tom všem bylo, že já jsem opravdu byl buzna.

Venku už byla tma a taky pěkná kosa - nebylo divu, vždyť byl listopad -  a já si jako magor vyběhl jen v mikince.
Ale nezajímalo mě to, potřeboval jsem být sám, a tak jsem si sedl na nejbližší lavičku a nechal se unést svými myšlenkami. Proč zrovna já ? To si musel Bůh vybrat zrovna mě ? Nemohl tím pošpinit někoho jiného ?

Vím, že homosexualita je nyní vnímána zcela normálně, ale já se s ní nedokázal vypořádat uvnitř sebe. Nedokázal jsem si to připustit. Hlavou mi neustále běhaly tisíce myšlenek, jedna byla horší než druhá a já si opět vzpomněl, jak jsem vlastně zjistil, že se mi líbí kluci.

Stalo se to asi před rokem. Bylo mi čerstvě patnáct, a tak jsem se to rozhodl oslavit se svými přáteli v nočním klubu.
Zdálo se to být vše v pohodě, užíval jsem si pozornost různých holek, které se kolem mě různě kroutily, ale žádná mě nevzrušovala.
Ke konci té párty ke mně přišel nějaký opravdu sexy kluk a políbil mě. Jenže mně se to nehnusilo, jak jsem předpokládal, dokonce se mi to líbilo a vzrušovalo. Od té doby jsem začal nenávidět sebe samého a poškozovat se.

Po chvíli jsem se zvedl z lavičky a šel zpátky domů. Byl jsem na kost promrzlý a unavený, navíc bych se měl určitě prospat na mé první setkání s psychokryplem - jak mu teď říkám.

Harry

Už jsem ležel v posteli, ale pořád jsem nemohl usnout. V hlavě se mi pořád promítal můj život za posledních pět let.
Je skvělé, že mohu dělat práci, která byla vždy mým snem, ale cítím, že mi pořád něco chybí.

Toužím po lásce. Tahle myšlenka mi probleskla hlavou a já se mírně vyděsil. Všechny mé vztahy skončily rozchodem.
Vždy tomu chyběla potřebná jiskra, a proto jsem pomalu přestával věřit na pravou lásku.

Chybí ti sex. Nad touhle myšlenkou jsem se uchechtl a vyslal nazpět odpověď :Nemyslím si, vždyť si vystačím se svojí pravačkou.

Najednou jsem si vzpomněl, že zítra má přijít na schůzku  nějaký pubertální syn matčiny kamarádky. Když se tak stalo, zahrabal jsem se do peřiny a vydal se do říše snů.
Nechtěl jsem myslet na to, co by se mohlo zítra stát, kdyby se mi ten mladíček zalíbil...