Psychology (Larry) [POZASTAVENO]

První setkání

Louis

Rychlými kroky jsem se pokoušel vyjít kopec, který mě jediný dělil od ordinace psychokripla. Mám tam být ve tři.
Vytáhl jsem si z kapsy mobil a podíval se kolik je hodin - 15:10. No, super. Pomyslel jsem si. Jako by nestačilo, že jsem ráno zaspal a přišel pozdě do školy.

Když jsem konečně vyšel ten podělaný kopec, který budu proklínat ještě hodně dlouho, tak se přede mnou zjevil malý domeček. Přišel jsem blíž k jeho dveřím a přečetl si cedulku - PhDr. Harry Styles.

Neváhal jsem tedy, zatáhl za kliku a vkročil do malé čekárny.
Rozhlédl jsem se okolo a posadil se na pohovku.

Asi za dvě vteřiny se otevřely dveře, na kterých stálo - neklepat, a z nich vykoukl mladý, velice atraktivní muž. Zalapal jsem po dechu, ale když na mě upřel své krásně zelené oči, tak jsem měl pocit, že už nedýchám vůbec a jen vnímal své, zajisté rudé tváře.

"Ehm, ty budeš Louis, že ?" Zeptal se mě ten zelenooký sexouš a já se zmohl jen na přikývnutí. Já mu někdy říkal psychokripl ?

"Těší mě, Louisi. Já jsem Harry Styles." Podal mi ruku. Panebože. A pokračoval. "Vypadá to, že teď budu chvíli tvým psychologem. Tak pojď dál." Pokynul mi, abych ho následoval do jeho kanceláře.

Když už jsem šel za ním, tak jsem si nemohl nemohl odpustit pohled na jeho dokonalý zadek. Co to se mnou sakra je?!? Nadával jsem si v duchu.

"Posaď se." Řekl Harry a sledoval mě pohledem, z něhož jsem nedokázal vyčíst žádnou emoci.

Pak se mě Harry ptal na různé otázky ohledně rodiny, školy, přátel - a já měl pocit, jako bych ho znal celá léta. Dokonce jsem se uvolnil. Jen jsem nějak pořád nemohl přestat myslet na to, jaké by to bylo, kdyby mě políbil, ale i to se dalo zvládnout, dokud na řeč nepřišlo téma sexuality.

"Měl jsi už dívku, Loui ?" Po téhle otázce jsem zmlkl a přemýšlel, co říct.
"No, já... já, ehm, ne."

Harry se mi to ale rozhodl nijak neusnadnit. "Pročpak ? Žádná se ti nelíbí ?"

Harry

Snažil jsem se zachovat si profesianolitu, jak je jen to šlo. Nakonec jsem, ale trochu ujel, protože tohle nevinné modroočko mě nevědomky dovádělo k šílenství - sexuálnímu šílenství.

Po mé otázce, proč ještě neměl dívku, se Lou nervózně ošil a pak potichounku pronesl. "Mně se asi líbí kluci." Usmál jsem se a pro sebe si zamumlal. "To je dobře, byla by škoda nechat takovou nádhernou prdelku bez zásunu."

Když jsem se, ale otočil na Louiho, tak na mě překvapeně a možná mírně zděšeně valil svá očka.

Po mém uvědomění, že jsem to celé posral, jsem se to snažil zakecat tím, že už přetahujeme zaplacený čas a Louise strkal pryč z mé kanceláře.

Rozloučil jsem se s ním s tím, že se zase uvidíme, a jen co jsem za ním zabouchl dveře, jsem se po nich podélně svezl až dolů do sedu, hlavu skládajíc do svých dlaní.
Tohle se nemělo stát. Pokud to Louis někomu řekne,může mě to stát mou práci, ale pravda je, že v jeho přítomnosti jsem měl nutkání udělat daleko horší věci...