What If...? [MenT]

1

Z pohledu třetí osoby:
Kluk s tmavě hnědými dokonale upravenými vlasy sedí na nádraží a kouká do mobilu. Je zažraný do nějaké sociální sítě, že si ani nevšímá okolního světa.

Do reality ho vrátí teprve stydlivé: „Ahoj, ty jsi MenT, že?"

Zvedne hlavu od mobilu: „Čau, jo to jsem já," odpoví ne moc nadšeně.

„Mohla bych si s tebou udělat fotku?"

„Jo, určitě."

Kluk se zvedne ze svého místa a vyfotí se s jeho fanynkou.

„Díky moc," řekne dívka.

„Není zač," odpoví jí.

„Jinak máš super videa," usměje se dívka.

Vlak 368 z Pardubic do Hradce Králové je na nástupišti číslo 2, kolej číslo 10.
Oznámí rozhlas na nádraží.

„Tak já už budu muset jít," řekne dívka, „ještě jednou díky za fotku, ahoj."

„Není zač, měj se, ahoj," nasadí kluk falešný úsměv.

Znovu si sedne na lavičku a cítí na sobě pohledy ostatních lidí, kteří nejspíš nechápou, proč se s ním ta dívka fotila.

Jenom jedna dívka, která seděla přímo vedle něj, se na něj nekoukala. Věnovala totiž vsechnu svoji pozornost tlusté knize, kterou si zaujatě četla.

Měla krásné kaštanové vlnité vlasy, které jí sahali skoro až k pasu. Její olivové oči zdobené dlouhými řasami svítily jako dvě světélka uprostřed noci. Na světle růžových plných rtech častokrát pohrával sladký úsměv, který plynul z románu, který právě četla.

Asi po 2 minutách se dívka z lavičky zvedla a šla směrem nástupiště. Jenomže si na lavičce nechala mikinu. „Hej, nechala sis tu mikinu!" Zakřičel na ní kluk, vedle kterého seděla. Jenomže ona si ho nevšímala, ani se neotočila a šla dál. Přitom to na ní kluk křičel tak hlasitě, že to muselo slyšet snad celé nádraží.

Podivil se, proč si ho nevšímá a říkal si, co si o sobě ta holka myslí. Řekl si, že se nebude doprošovat nějaké zřejmě dost namyšlené holce a dál se o mikinu nezajímal. Zvedl se z místa a šel do svého vlaku, který už čekal na nástupišti.

Cestou viděl, jak se ta holka vrací pro mikinu. Že by ho opravdu jenom neslyšela? Říkal si pro sebe. Proto, když kolem něj prošla, promluvil na ní: „Volal jsem na tebe, že sis tam zapomněla mikinu, ale nejspíš jsi mě neslyšela." Jenomže ona zase nereagovala, ani se na něj nepodívala a šla dál.

„Namyšlená pipka," řekl si kluk pro sebe.

Tak tohle je první kapitola mého nového příběhu.
Velmi mě zajímá, jak vás to bude bavit. S MenTem jsem se sama potkala a udělala si s ním fotku. Byl trochu příjemnější než v téhle fanfikci. 😊
Každé ohodnocení a komentář mě velmi potěší a taky to, když si někdo přečte tyhle kecy za kapitolkou... 😁