Murder Squad ✔

2. Kapitola- Znovuzrození

,,Uhmmm" vydala jsem ze sebe první hlásku a otevřela oči. Několikrát jsem zamrkala a zaostřila zrak. Kolem sebe jsem viděla velkou místnost. Stěny natřené bílou barvou, vysoký strop, ze kterého visel malý lustr a z něho vylézala malá žárovka a osvětlovala místnost. Rozhlédla jsem se kolem sebe. Všechno se najednou zdálo... větší?! Pak jsem se podívala pod sebe. Jsem snad na poličce?! Zvedla jsem svoje ruce do úhlu mého obličeje a prohlížela si svoje lesklé a uměle vytvarované ruce. Sáhla jsem si na obličej. Když jsem se špičkama prstů dotkla tváří, cinklo to. Udělala jsem to znova a víckrát za sebou. Cinkala jsem jako...porcelán?! Udiveně jsem se ještě chvíli prohlížela. Měla jsem na sobě dlouhý bílý šaty, zdobené krajkou a volánky. Vlasy jsem měla sepnutý do drdolu a na nohách jsem měla bílé baleríny. ,,Co se to se mnou stalo?! Je to snad jen sen?" řekla jsem si pro sebe. ,,Chci dolu. Nebaví mě tu sedět." řekla jsem opět pro sebe a snažila se vstát. Stoupla jsem si a chtěla skočit dolu.
,,To ti nedoporučuju." ozval se z rohu místnosti nějaký hlas.
,,Kdo.. jsi?" zeptala jsem se.
Z rohu se na světlo vynořila panenka. Stoupla si přímo pod světlo a upřeně se na mě dívala. Měla světle zelený oči, které zdobily tmavý stíny. Na černě namalovaných rtech vykouzlila úsměv a kulatý obličej jí zdobily blonďaté na mikádo ostříhané vlasy.
Ta panenka mi byla povědomá. Já ji znám!
,, ..Tiffany ?" vysoukala jsem ze sebe.
,,Ty mě znáš?" a koutkem úst se usmála.
,, Jsi to ty! Jasně, že znám! Jsi moje oblíbená postava!"
,,To je milé!" a šibalsky se usmála.
,, Co tu dělám?! A proč jsem- "
,,Panenka?" skočila mi do věty a k úsměvu povytáhla obočí.
,, Ehm.. jo."
,,Hledali jsme tě."
,,Cože?! Proč mě?"
,,Byla jsi vyvolená."
,,Vyvolená?! Na co?"
,, Jsi novým členem"
,,Co?! Proč já?!"
,,Protože jsi ta pravá. Hledali jsme všude, ale nikdo se nenaskytl takový jako ty. Máš hodně ráda panenky a proto jsi ta pravá!"
Bez odpovědi a nechápavě jsem na ni chvíli hleděla a pak jsem dodala: ,,Chci dolu!"
,, Tak pojď!" Znovu se usmála a šoupla mi obrovský naducaný polštář pod poličku. Slezla jsem opatrně dolu a skočila na polštář.
,,Hurá! Jsem dole..."
Tiffany ke mně přistoupila a natáhla ruku, aby mi pomohla se zvednout.
,,Nic proti, ale vypadáš jako nějaká stará zapomenutá panenka z roku nebreč!" a škodolibě se zasmála.
,,Hele! Já za to nemůžu! Nemohli jste vybrat lepší panenku?!" odsekla jsem jí.
,,V klidu! Dělám si srandu. Jsi hezká akorát potřebuješ změnit styl." a zasmála se.
,,Hmm..." neměla jsem jinou odpověď.
,,Tak pojď! Musíme se s tebou všichni seznámit." a táhla mě za ruku ven z místnosti.
,,Uhm..všichni?! To-"
,,Pššt.. uvidíš sama."přerušila mě.
,, Tak jo bando! Už se probudila."
Ticho v místnosti se přerušilo a náhle tu stáli další postavy. Zůstala jsem tam stát s údivem. Znala jsem je.
,,To není možný! Wau!" a stále jsem se na ně dívala jak na zázrak.
Navzájem se na sebe podívali a divili se, co se děje. Proč je tak odbivuju.
,,Já vás znám! Všechny! Páni! To není možný! Já stojím před těmi úžasnými vrahy? Před těmi hororovými postavami z filmu?! To je hustý!" a nadšeným výrazem jsem si všechny prohlédla.
,,Vítej mezi náma. Teď jsi jedna z nás. Doufám, že nezklameš!" řekl Saw (jmenuje se Billy, ale jelikož tu máme dva se stejným jménem, bude to "Saw" :) ), bílá loutka s červeně namalovanými tvářemi, černými vlasy a černo-červenýma očima.
,,Jo! Přesně tak! Nezklam! Neboo.." přidal se Chucky, panenka, která měla na obličeji několik jizev a stehů a na hlavě mu trčely zrzavé vlasy.
,,Ale notak, zlato! Neděs jí hned! Však ona ví." zastala se mě Tiffany a políbila Chuckyho na tvář.
,,A je nám vůbec k něčemu?" ozvala se Annabelle. Docela strašidelná panenka s lesklým obličejem a dvěma spletenými copy.
,,Byla zvolená, tak je! Ach bože! Proč musíš mít vždycky tak blbý otázky?!" odsekl jí vztekle Billy. Taky loutka, dřevěná, se zelenýma očima, které měly podél celého obvodu zvýrazněny černé linky.
,,Co jako?! Jen se ptám!" nedala se Annabelle a nahodila naštvaný výraz na Billyho.
,,Nechte toho!" řekl Saw.
,,A kde je vůbec Brahms?!" dodal.
,,Chm! Zase někam odešel. Nojoo! Nesmíme ho nechat samotnýho! Chudáček!" řekla s hnusným tónem ironicky Annabelle.
,,Zase rejpeš?!" zabručel Billy.
,,Trhni si!" dupla si Annabelle.
Billy a Annabelle nasadili naštvaný výraz a otočili se k sobě zády.
Já tam jen stála a sledovala, jak se ti dva dohadují.
Přišla ke mně Tiffany.
,,Myslím, že by bylo dobrý, aby jsi si to tu prohlídla ...a změnila tu image *zasmála se* tak jdi. Projdi si to tu a najdi šatnu. Jsou tam nějaké věci. Tak si vyber." usmála se a vrátila se k Chuckymu.
Přikývla jsem a odešla. Prošla jsem si několik místností. A došla k další. Otevřela jsem dveře. A chtěla rozsvítit. Natáhla jsem ruku ke spínači, ale něco mi tu ruku chytlo...