Murder Squad ✔

15. Kapitola- Náhlá návštěva

Někdo mě pevně tisknul a mačkal ke steně. Snažila jsem se vší silou vymknout a utéct, ale pustilo mě to a nikde ani stopy, prostě to zmizelo!
Neměla jsem čas nad tím přemýšlet, pokračovala jsem dál.
Na chodbě jsem potkala Chuckyho, táhnul za sebou velký černý pytel, bylo mi naprosto jasné, co v něm bylo. Za ním se po chvíli objevila Tiffany s dalším pytlem. Brahmse jsem ale neviděla.
,,Ale, ale. Copak si to neseš Charlotte?" Zašklebil se Chucky.
,,Svůj úlovek." Usmála jsem se hrdě a stiskla truhličku, v níž leželo srdce té holčičky.
Potom pokračovali v cestě dál. Ještě jsem se šla porozhlédnout, jestli tu někde není Brahms. Nahlédla jsem do ložnice, tam kromě krví prosáklé postele a stop nebylo nic.
,,Brahmsi?" Zavolala jsem a dál se procházela v domě.
Po chvíli jsem zaslechla kroky, ozývaly se z kuchyně. Nahlédla jsem do otevřených dveří. Všude byly poházené vnitřnosti, rozpatlaná krev a uprostřed stolu byl zabodnutý kuchyňský nůž.
,,Tak trochu jsem si hrál." Ozval se hlas a po chvilce se ze stínu vynořil Brahms utírajíc další nůž do utěrky.
Já se jen koutkem úst usmála.
Přistoupil ke mě a zabodl nůž těsně vedle mého krku do stěny. Zadíval se mi do očí a ani na vteřinu neuhnul.
Jelikož bylo dost práce a noc není tak dlouhá tak jsem se pohnuka, abych naznačila odchod.
Brahms mi chytl ruce. ,, Proč mi furt utíkáš? To se mi vůbec nelíbí." zašklebil se a přiblížil svou hlavu k mé. Naše rty se setkaly.
,,Tohle jsem chtěl udělat už dávno." Pohladil mě po tváři a pak zatáhl za ruku.
,,Moc času už nemáme, projdeme se ulicí." prohodil a táhnul mě dál.
Já byla tak nějak v šoku.
Všude panovalo ticho, párkrát ho přerušilo ježdění aut nebo štěkání psů. Byla to poměrně tichá ulice.
Za rohem si klidně podřimoval nějaký bezdomovec. Oba jsme se ve stejnou chvíli na sebe podívali a přiblížili se k bezdomovci.
Vedle popelnice jsem zahlédla kovovou tyč. Probodla jsem mu jí skrz na skrz hlavou aby už nestačil zařvat.
Pak jsme mu rozpárali břicho, přesekli tepny a jako psychopati se tlemili a užívali si vraždy. Zbytky jsme rozházeli do fontány z parku, voda zrudla.
Vydali jsme se ruka v ruce domu radostně vyšlapovali.

Otevřela jsem polorozpadlý dveře chaty a vešla dovnitř, Brahms mě následoval.
Chucky s Tiff leželi v obýváku, sice celí od krve, ale koho to sere. Pokračovala jsem dál do ložnice, položila jsem si truhličku na noční stolek hned u postele a zalehla do postele. Brahms sebou fláknul vedle mě a usnul na místě, ve kterém dopadl. Zavřela jsem oči a upadla do říše snů.
...
Ráno mě probudila rána otevřených dveří. Brahms seděl na posteli a pak se na mě podíval.
,,Co, co to sakra je?!"
,,Ššš... ani se nehni."
Stuhla jsem a nasadila kamenný výraz. Do ložnice vstoupili naši "ozbrojení" protivníci...poldové.