Já, Jimin a Jeon

31. Jackpot!

Byla jsem v tmavé, skoro neosvětlené, místnosti. Měla jsem sucho v ústech. Někdo se přibližoval. Otevřely se dveře. "Jak se máš prcino?" rozsvítilo se nade mnou světlo. Okamžitě jsem přivřela oči. Bylo to ostré světlo. "Nech mě." přišel až ke mě. Seděla jsem na židli v prostředku celé té místnosti. V rohu byla postel. "Tak co? Už budeš hodná." nekoukala jsem se na něj. Byla jsem slabá a vím, jak já, tak i on, že by vyhrál. Koukala jsem se na postel. Otočil se tím směrem. "Chceš si lehnout co?" natočil si mou tvář směrem k sobě. "To mě budeš ignorovat?" zajel mi rukou pod tričko. "Nech mě ,Kime." jel rukou výš. "Nech mě!" zařvala jsem po něm. Zalesklo se mu v očích. "Já věděl, že to budeš chtít." začal mi rozepínat kalhoty.
Mezitím u Jina
Z pohledu Jimina
Stál jsem vedle Jina a Sugy. "Sarang kam šla Goo od tebe?" podíval jsem se na ní. Stále nemáme vodítko k tomu kam šla nebo co se stalo. "Říkám, že ode mě šla k Jinovi. Spěchala k němu." chytala se za vlasy. "Sem, ale nedošla." oznámil už po třetí Jin. Najednou primluvil Jeon. "A proč Goo nešla zpátky k Jiminovi?" Sarang se podívala na Namjoona a mě to došlo. "Vy jste ji řekli, že s Jeonem spím." zeptal jsem se a nevěřil jsem tomu. "Jo řekli, mysleli jsme, že jste spolu spali." musel jsem uznat to, že měli pravdu. Spali, ale zároveň jsme chystali překvapení pro něho a Sarang. "Já jí volala." vyšlo to ze Sarang tak potichu. "A co ti řekla?" zakoukala se na mě. Bolelo jí to. "Koktala a moc toho neřekla poslední bylo něco jako když spadne mobil na zem do nějaké hlíny nebo tak. Nic víc nevím." bolelo mě to. Sesunul jsem se k zemi. Byl jsem na dně. Suga mě objal. "Neboj Jimii ona se najde." nevěřil jsem tomu. Moje princezna je teď pryč. Sjela mi slza po tváří. Setřel jsem ji. Když jsem vzhlédl Namjoon objímal plačící Sarang. "Kde je Teahyung?" hned jak jsem to dořekl Tea vtrhl dovnitř. "Lidi koukněte co jsem v blízkém parčíku našel.
Zpět u Goo
Ležela jsem na posteli. Polonahá. S rukama přivázanýma umělohmotnou páskou ke kovové tyči co byla na okraji postele. "Ne, prosím, ja nic neudělala." kňourala jsem. Jeho oči však říkaly, že už je pozdě. Chtěl mi už jen stáhnout kalhotky. "Senpai, co to děláš?" její výraz byl k nezaplacení. Byla nejen naštvaná, ale i překvapena. "Ty mě provádíš?" objevily se ji v očích slzy. "Ne. To bych si nedovolil. Pabo počkej." vstal a šel za ní. Začala jsem tahat za umělohmotnou páskou a rychle s ní třít o tyčku. Po chvilce povolila. Vrhla jsem se na druhou. Další úspěch. Hned jsem se oblékla a otevřenými dveřmi vyklouzla ven. Teď jen najít cestu. Prošla jsem dlouhou chodbou a prošla dvouma pokojema. Byla jsem v prvním patře. Někde tu musí být dveře. Zatím jsem nic nenašla jen otevřené okno, kterým bych mohla utéct. Ne potřebují jít dveřmi. Už to vypadalo beznadějně. Prošla jsem ještě třema pokoji. Jackpot. Našla jsem je. Slyším jak někdo běží a volá "Zdrhla!" modlila jsem se aby byly otevřené.

Uteče Goo nebo jí karma nebude přát a ona se ven nedostane? Vše v dalším dílu. <3 Aneko <3