Jeho výraz se během sekundy změnil, ale můj zůstal ledově klidný. Otočila jsem se a s Jeonem šla do svého pokoje. "Goo..." zavřel dveře. Došel ke mě. Brečela jsem. "Nebreč prosím." obejmul mě. "Jeone... Já tady....... nemůžu zůstat...." řekla jsem mezi vzlyky. "Musím odsud..." vzal mi hlavu do dlaní. "Budeš u mě dobře? Mám tu nedaleko byt. Tam se mnou můžeš chvíli zůstat ano?" přikývla jsem. "Děkuju." zašeptala jsem. Znovu mě objal. "Nemáš za co Goo."
Mezitím na chodbě:
"Lidi to nemyslela vážně, že ne?" Jiminův výraz byl plný strachu. Jin k němu přistoupil a položil mu ruku na rameno. "Nebudu ti lhát. Myslela to vážně." Jinův výraz byl smutný a skleslý. "Ne to mi neudělá." zdálo se, že bude brečet. "S tím už nic nenaděláš." sklopil zrak. Najednou Sarang promluvila. "Proč by odjížděla?" koukala se na ně. "Protože ji ubližuje te." všichni se otočili na Jeona, který přicházel od Goo. Sarang si čapla na zem. A vzala si tvář do dlaní. Namjoon a Suga si k ni dřepli a objali ji. "Sarang za to nemůžeš." podívala se na ně a pak na Jimina. "Ale ano můžu." oba se koukli na Jimina. "Ja to nechtěl udělat." chytl se za vlasy.
Zpět u Goo:
Vypla jsem telefón. Jeon měl pravdu. Vstala jsem a začala si balit věci. Zítra odcházím. Když jsem dobalila zapla jsem znovu mobil. Měla jsem 10 zmeškaných hovorů od Jimina. A zprávu. Rozklikla jsem ji. *Goo prosím neodcházej. Nedokážu bez tebe být. -Jimin*
Doufám, že se líbí. Koment či hlas potěší :3 KamiSalvari17 má taky úžasné povídky tak tímhle dělám reklamu. :3 Anekoo <3
ČTEŠ
Já, Jimin a Jeon
FanficDívka jménem Goo Sung se přestěhuje do Koree, přesně do Seoulu kde potká dva kluky Jimina a Jeona. Po tom co se seznámí se začnou dít ty nejrůznější věci.
