Dívka jménem Goo Sung se přestěhuje do Koree, přesně do Seoulu kde potká dva kluky Jimina a Jeona. Po tom co se seznámí se začnou dít ty nejrůznější věci.
"Goo prober se." někdo se mnou cloumal. Otevřela jsem oči. Byl to Jimin. Byl vystrašený a Jeon vedle něj taky. "Co se děje?" "Spadla jsi a praštila jsi se do hlavy." "Ah" pokusila jsem se vstát. Jimin mě znovu položil. "Ale notak. Potřebuju se postavit." postěžovala jsem si. "No s tím nalomeným kotníkem asi těžko." namítl Jimin. cože? Vykulila jsem oči. "Co?" oba se na sebe podívali. Koukla jsem se dolu na kotníky. "Tebe to nebolí?" řekl Jeon. Takhle fialovy a natekly kotnik jsem nikdy neměla. "Au?" najednou jsem si uvědomila, že nejsem na bazéně. "Kde to jsem?" rozhlídla jsem se kolem sebe. "V nemocnici." podívala jsem se na Jimina a Jeona. "Děkuju." usmáli se na mě. "Nemáš za co." odešli. Za chvíli přišel doktor se sestřičkou a zasadrovali mi nohu. A po asi dvou hodinách mě pustili domů. O berlích, samozřejmě. Čekal na mě strejda, který mi pomohl do hotelu. Došla jsem k pokoji a vešla dovnitř. Zavřela jsem za sebou a vešla do ložnice. Okamžitě jsem si lehla. Za chvíli někdo zaklepal a vešel dovnitř. "Strejdo?" nebyl to strejda, ale Jeon. "Ahoj, můžu dovnitř?" "Už jsi tady, takže ano." zasmála jsem se. "Sedni si." ukázala jsem vedle sebe na postel. Koukl na mě a posadil se. "Vylekal jsem se když jsi spadla." proč? Známe se jen chvilku. "Oh. Zbytečně. Jsem trdlo." zazubila jsem se. "Nejsi Goo." podíval se na mě. Ale takovým tím pohledem chci tě. Naklonil se blíž ke mě. Zčervenala jsem. Naklonil se ještě blíž.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
