33. Překvapení

158 13 0
                                    

"Strejdo jak jsi mě našel?" nechápala jsem. Byla jsem překvapena. "Víš tomu se říká čip." ukázal mi mikinu. "Máma, že jo?" přikývl. Jen tak by mě tu nepustila. "Strejdo?"
"Ano Goo?" potřebovala jsem se na to nutně zeptat.
"Ty znáš Kima? A pokud jo zná ho i máma?" zarazil se. Bylo to tu. Polkl.
"Jo známé ho oba." okamžitě mi to došlo. "Vy jste ho sem pozvali? Tolik mi ublížil! A málem přizabil Jimina!" podíval se na mě. "A nejen to. Jeonova ruka. Holka od Kima Jeona pořezala." nevěřila jsem vlastním uším. To všechno máma. Jen aby si připadala líp. "Dej mi telefón musím jí zavolat."
"Ne. Teď musíme za Jiminem." zapomněla jsem na něj. Chyběl mi. Neskutečně moc. "Kam půjdem?" na mapě mi ukázal místo v Seoulu o kterém jsem nikdy nevěděla, že k Seoulu patří. "Sem půjdem." podívala jsem se na něho. "Co tam je?" usmál se. "Starší dům tedy můj dům." vykulila jsem oči. "Ty máš dům? Proč nemůžu bydlet v tvém domě?"
"Teď už budeš." vzal telefón a vytočil číslo. "Komu voláš?" chtěla jsem vědět. "Brzy se dozvíš...."
Další díl hotov :3 Aneko <3

Já, Jimin a Jeon Kde žijí příběhy. Začni objevovat