Pomalu kráčím chodbou
Za mnou muž v černém
Jeho oči posedlé zlobou
To kat se spoustou jmen
Kat bez kápě
Bez publika
Jehož dům není na mapě
Jehož dítě marně vzdychá
Vím kam mě vede
Na cestu plnou bolesti a utrpení
Zabít na dálku svou myslí svede
Chodba před námi se rázem změní
Ve dveřích mříže
A zanimi lidé umírající
Před domem kříže
Na nich lidé- nepřátelé zbývající
Já měla pouze informace získat
Ale pak mě chytili
Nemusela jsem si takto stýskat
A v domě uvěznili
Ted do síně smrti kráčím
Krev po těle mi stékající
Těžké okovy po zemi vláčím
Za dveřmi oběti vyjící
Dveře se otevírají
Krvavou scénu odhalují
Lidé na kůlech umírají
Nebo je zaživa spalují
Postrčí mě dopředu
Tak se dávám sbohem životu
Bez ohledu
Vrhám se vstříc tomu dřevěnému plotu
