rány bičem

28 1 0
                                    

Čísi ruce mi sundají s očí pásku

Zadívám se do šera před sebou

A snažím se nepropadnout panice

Když ženský hlas vyznává mi lásku

V rohu místnosti plane bílá svíce

Žena za mnou mně něžně po těle hladí

Její hlas tu něhu postrádá

Oči mám přivřené a poddávám

Se bez boje ženě

Její kůže, nevím proč mi připomíná tu hadí

Rytmický hlas mi zní v uších

 Já se mu nebráním

Rozvazuje mi ruce, nohy

Já se na ni otáčím

Chci vidět kdo je to

Má černé vlasy

A nádherné tělo v šatech uších

Než je zdrávo

Její rty se dotknou těch mých

Připadám si jak v síni spásy

Spásy od hříchů a zlých míst

Znenadání mě odstrčí

Překvapivou silou

Spadnu na zem a zaskučím

Jde do rohu místnosti

A bere černý bič

Netroufám si vstát

Pomalými kroky přijde blíž

Skloní se nade mnou a zaváže mi oči

Slyším švihnutí biče

A cítím pulzující bolest

Schoulím se do klubíčka

Kdy to jenom skončí?

Prosím jí ať přestane

Neposlouchá

Pak zvuk ran ustane

Cítím něžný dotyk

Na zbytém těle

A pak další rána

Po pěti ranách odloží bič

Každou ránu jsem počítala

Mučitelka vstane

A mě také zvedá

Posadí mě na postel

Opouští místnost

Vím že brzy zase přijde

Chvěju se a těším se

Usměju se při té představě

Že její oči zas uvidím

Ted už opravdu otvírám oči

Se zvláštním úsměvem

Podívám se po pokoji

Zas jen další sen

Nebo snad noční můra?

 V rohu místnosti slyším tlumený smích

Otočím se za ním a tam dívka

Ne tak neznámá

Věnuje mi okouzlující úsměv

A říká že vypadám zvláštně když spím

Přijde ke mně, něžně se mě dotýká

Úsměv jí oplácím

Zářící oči ženy z mých snů má

Na její jménu si už nevzpomínám

Je to zvláštní

Dnes umírám

A zdál se mi zase ten známý sen

A zdát se mi bude už navěky

To až mě pohřbí

Mrtvou či živou

Ležet budu bez hnutí a snít

O nás dvou

A ty až si tento dopis přečteš

Budeš se muset rozhodnout

Jestli na můj pohřeb půjdeš

Nebo jestli zapomeneš

Ale pokud i beze mně šťastná budeš

Pak si pamatuj

Užij si to dokud můžeš

Protože jednou beztak skončíš jak já

Jednou zešílíš

A pak umřeš

A tvoji nejbližší stejně jak dnes ty

Před mým pomníkem

Jen pohrdavě odplivneš si

A řekneš, že jsem šílená

A přesto vhlouby duše mne stále miluješ

A tak se polož vedle mně a usni

Nech si zdát ten známý sen

Nebude to bolet uvidíš

Smrt je krásná

Ale to ty už vlastně dávno víš

Pozdravy zoufalstvíKde žijí příběhy. Začni objevovat