Muž v černém obleku
Se zlým úsměvem
Rozespale odhazuji deku
Je tu se jak dřív se stejným vzhledem
Každé slovo zabíjí
Pomalu a mučivě
Duši mou ubíjí
Zběsile ničivě
Hladově zírá
A podává zprávu
Zatímco umírá
Muž v právu
Zprávu s jazykem cizím
Který poznávám ze snění
Poddávám se vizím
Propadám blouznění
Otevřu oči ležím svázaná
Sen to už není, jen skutečnost
Od krve umazaná
Zkouším křičet- co za krutost
Otvírá dveře muž v černém oblečení
V ruce drží sklenku s jedem
Která má ukončit mé utrpení
Má mě uspat nekonečným snem
Poddávám se a přijimám osud
Piji jed rychle a čekám na bolest
Jakou sem nezažila nikdy až dosud
Zavírám oči a jdu do nekonečných cest