Virus F66

Před čtrnácti měsíci

Zaklapnul notebook, odstrčil ho od sebe a hlasitě zaklel. E-mail, který Matt právě dočetl ho vůbec nepotěšil. Psalo se v něm o tom, že univerzita nebude nadále podporovat jeho výzkum.

První myšlenka, která mu proběhla hlavou, byla, že okamžitě musí najít děkana univerzity a povědět mu k jakým závěrům před několika dny dospěl. Sebral notebook a vyšel ze své pracovny.

Po několika minutách děkana našel jak s úsměvem na tváři napomíná některé studenty prvního ročníku.

„Pane Browne," zavolal na děkana,ještě když byl od něj asi dvacet metrů. „Musím s vámi mluvit."

„Vy jste nečetl e-mail? Tato univerzita už nemá v plánu vám dál poskytovat prostředky k tomu, aby jste prováděl váš výzkum, který se stejně nehne z místa."

Matt pocítil silnou vlnu pohoršení,„Prosím vás pane. Potřebuji ještě jednu poslední šanci."

„Už žádné měsíce navíc. Vaše práce je nevěrohodná stejně jako vy," děkan se otočil, aby tím dal dostatečně najevo, že už se s Petersonem nechce bavit.

„Já nechci žádné další měsíce," volal na něj, „Já se domnívám, že jsem učinil pokrok."

O pár minut později už seděl v přepychové, rozlehlé a konzervativně zařízené pracovně.

„Tak se pochlubte," řekl sledovým klidem v hlase Brown.

„Je vám známo co se stane s lidskou buňkou poté co se v ní virus rozmnoží?"

„Buňka zemře."

„A tohle tomu může předejít,"pověděl a rozklikl na obrazovce svého počítače obrázek nějakého viru.

„Co je to?"

„Tenhle virus jsem před dvěma týdny vyrobil v laboratoři. Je schopný najít nakaženou buňku a zabít virus, který ji infikoval. Prakticky se to dá využít jako lék proti virovým onemocněním."

„Už jste to zkoušel na nějakém nakaženém exempláři?" zeptal se s očividně větším zájmem děkan.

„Zatím jsem virem infikoval jednoho Makaka. Je zdravý, ale aby jsem mohl provádět další výzkum musím s tím pracovat na BL4."

„A ten virus je schopný nějaké mutace?"

„Zatím nevím, ale domnívám se žene. Není schopný se samovolně množit a zabít buňku. Žije s ní v simbióze, dalo by se říct. Virus umírá až po smrti hostitele."

„Vy s tím chcete pracovat na BL4?"
„Pokud nechcete aby vám unikl nějaký patogenní organizmus z laboratoře, tak ano. Ale jak víte, tahle univerzita už nebude nijakým způsobem podporovat můj výzkum."

„Ale s tím se dá ještě lecos udělat. Stačí zatáhnout za pár vhodných nitek. Dostanete laboratoř, doktoranty, makaky, i viry. Ale chci vás mít pod dobrým dohledem, budete s tím pracovat na nově zřízené BL5."

 Když Matt odcházel z kanceláře,pocítil jak se vztek mění v nadšení a radost. Musí to zavolat Emili, ta bude mít určitě radost. Ne ta nebude mít radost, ta bude nadšená a zvláště teď, když budou mít dítě.