Sir Hruška: Pomsta Mrtvých

Kapitola Šestá - Druhý díl mapy

Shazreal běžel lesem se samolibým úsměvem na tváři.
"Jak předvídatelní ti lidé"
Pomyslel si když slyšel jak běží za ním. Všechno šlo přesně podle toho jak si to naplánoval. Zbývá už jen pouhých pár desítek metrů a bude je mít všechny přesně tam kde potřebuje. Je ale jedna věc s kterou Shazreal nepočítal a to byl šíp, který vyletěl z křoví a zabodl se mu do nohy. Nebyla to ani tak bolest jako ten prudký náraz co ho srazilo k zemi až v té rychlosti běhu udělal několik kotrmelců.
"Zatracený lesňáci, všechno by jenom kazili"
Zahudroval si pro sebe. bez jediného mrknutí vytrhl šíp z nohy a zase se rozběhl, ale tady bylo něco až příliš špatně. Jak je vůbec možné, že se před ním objevil jakýsi hromotluk s palcátem a jediným úderem k zemi ho srazil k zemi? Shazreal byl zmatený. Nebál se smrti. Necítil zhola nic. Chtěl vědět jen co se pokazilo na jeho brilantním plánu. Náhle to uviděl. k čelu mu byla přiložena hlaveň bambitky. S překvapeným výrazem sledoval Kurain chladný pohled.
"Ty?" 
Stihl jenom vykřiknout, než mu kulka proletěla hlavou a konečně ukončila i jeho posmrtný život.

Když Hruška společně s Tadeášem konečně dohnali Kurai, ležel Shazreal už mrtvý. Bylo to poněkud překvapující. Moc dobře věděl co byl Shazreal zač a tak na něj tohle udělalo velký dojem. Sehnul se a prohledal Shazrealovo tělo. Našel přesně to v co doufal. druhý kousek mapy. a ještě něco. Prsten, ale co to je za symbol na něm? G? Co to G může znamenat. V přemýšlení ho vyrušilo zapraskání větvičky. Všichni ihned opět zbystřili a vyčkávali co na ně vyskočí. Nevyskočilo nic. Pouze vylezla zrzavá dívenka s lukem. Ta samá s kterou už měli dnes jednou čest. 
"Vida ono to ještě žije"
Ušklíbl se na ni Hruška.
"...a pomohlo vám to zabít toho zakuklence co sem přivedl nemrtvé"
Dodala Ruushi a vrátila mu jeho úšklebek. Hruška se ohlédl směrem k Diegovi, který jen mlčky přikývnul, že si nevymýšlí.
"No v tom případě ti dlužíme díky. Pravděpodobně jsi nám pomohla víc než by sis mohla myslet. Jak ti můžeme tvou službičku oplatit?"
"Snadno" Usmála se Ruushi od ucha k uchu "Půjdu s vámi. jménem mého kmenu totiž musím zplatit i já nějaké dluhy. Dnes mi umřelo moc bratrů a sester a já to nemohu takto nechat"
Hruška si prohlédl zbytek skupiny. Diego stejně jako vždy jen flegmaticky pokrčil rameny. Tadeáš s úsměvem pokýval hlavou a Kurai, ta měla stejně protivnej výraz jako vždy.
"Myslím, že se každá další ruka bude určitě hodit. Zvláště pokud jsi tak dobrá lukostřelkyně jak si myslím, protože ta proti které se budeme muset postavit je tou nejlepší jakou znám"

"Napadá tě Tadeáši kde bychom mohli Martinu najít?"
"Po cestě jsi vyprávěl, že jsi byl s Martinou a Shazrealem prakticky u toho kdy mrtví poprvé otevřeli oči. Je to sice jen teorie, ale mám takový pocit, že tam najdeme víc odpovědí než o které bychom vůbec stáli."
Hruška si povzdechl.
"Dobrá tedy. V tom případě se připravte přátelé moji. čeká nás Město ztracených duší"