Sir Hruška: Pomsta Mrtvých

Kapitola Desátá - Konec

"Mám ten pocit, že jsou teď síly konečně vyrovnané Sire Hruško"
Galendor se usmíval. Byl to úsměv z kterého bylo cítit čisté zlo. Hruškou v tu chvíli projel mráz, byl si jistý, že je na vše teď už ale opravdu sám. Jeho přátelé byli pravděpodobně už mrtví a on teď čelil sám osobě, kterou ještě nedávno považoval za přítele. 
"Proč Galendore? Co se s tebou stalo? A co s tím vším měla společného Martina a Shazreal?"
Snažil se zoufal Hruška, ale nevypadalo to tak, že by se jeho nepřítel chystal odpovídat na jakékoliv otázky. Jeho prioritou byla pouze smrt. Chytl svou sekeru do obou rukou a vyrazil proti Hruškovi. Hruška zadržel dech a postavil se do obraného postoje s štítem pevně zdviženým před sebou vyčkával na úder. Stejně jako boj s Grantem i tento nemrtvý generál byl mnohem silnější než zaživa. Bylo velice obtížné takový úder ustát, zvlášť když bylo jasné, že pokud rytíř brzy nepůjde do protiútoku bude muset stejně jako posledně čelit jen smršti úderů což by nemusel dlouho vydržet. K velkému překvapení odrazil štítem Galendora od sebe a snažil se ho zasáhnout zhora mečem. I přes veškeré zmatení se však povedlo Hruškův úder bez problému zblokovat. Po zblokování stihl Gal kopnout protivníka do břicha a tak přejal zpět svou plnou kontrolu. Mocným úderem odrazil Hrušku snad dva metry od sebe a dalším ještě smrtelnějším jej srazil téměř k zemi. "Z dalšího úderu se jen tak nevzpamatuje" pomyslel si samolibě, ale ve chvíli kdy se napřahoval zasáhl jej do ramene šíp. Těžko říct co ho vyvedlo z míry víc. Fakt, že byl tak snadno zasažen? Nebo to, že opět viděl tvář těch dvou bezvýznamných pomocníčků co přišli s Hruškou?

Galendor byl najednou pod palbou. Ruushi ho nenechala ani na chvilku vydechnout a lítal na něj jeden šíp za druhým a ikdyž se tvářil, že mu ve výsledku nic nedělají, nezpůsobují mu bolest byli dosti otravné a nemohl se tak řádně soustředit na to, aby dorazil Hrušku. A co to navíc dělal ten hloupej kněz? S něčím takovým se opravdu nepočítalo. Ve chvíli kdy se Tadeášovi opět zlatě rozzářili oči bylo jasně vidět, že se i Hruškovi začíná vracet síla. Ba co víc? I jeho meč byl najednou celý zlatý a plný svaté záře. Galendor sice nějakým zvláštním signálem uvěznit Ruushi do nějaké podivné klece, ale Hrušku už neměl jak zastavit. Tadeáš se zřítil do bezvědomí, pravděpodobně dal Hruškovi už maximum. Víc nebylo potřeba. Hruška šel jako stroj zkázy a tlačil údery Galendora před sebou, který byl postupně ošleháván svatým světlem.  Vyrazil z ruky Galendorovi zbraň. Už tak tak se chystal že zasadí smrtící úder, ale v tu chvíli ucítil na zádech divný tlak. 
"Dobře si rozmysli co děláš milý rytíři"
Byla to Kurai. Otočila ho k sobě, namířila mu svojí bambitku skrz hledí přilby a se zvukem výstřelu náhle vše zhaslo.

***

Když znovu otevřel oči byl v naprosto odlišném světě. Všechno kolem bylo bílé. Vypadalo to jako laboratoř. Hruška viděl poněkud rozmazaně. Přišla k němu nějaká žena. Je to vážně Kurai, nebo se mu to vážně vše zdá. Tentokrát vypadala naprosto jinak. Místo korzetu a pouzder na zbraně měla na sobě bílý plášť a v ruce malou baterku, kterou mu začala svítit do očí.
"Je při vědomí, ale bude chvilku trvat než se znovu vzpamatuje."
"Nevadí, promluvím si s ním rovnou"
Ozval se hlas, který patřil muži, který mu krátce na to vešel do zorného pole. Byl to muž velice elegantně oblečen. Krátké hnědé velice dobře upravené vlasy a samozřejmě Smoking.
"Dobrý den pane Hruška. Vzpomínáte si na mě? Již jsme měli tu možnost spolupracovat. Jak vidím jste stále trochu zmatený a tak vás trochu přivedu do obrazu. Vítejte v Googlu. Mé jméno není podstatné, ale ano já jsem ten co to tady vede. A vy pane Hruška jste s námi kdysi uzavřel smlouvu. Pravděpodobně jste si ale myslel, že taková smlouva se dá jen tak porušit. Víte odpustili jsme vám, že jste odmítl dělat videa, které jsme vyžadovali, dokonce jsme vám odpustili i to, že jste přestal pravidelně natáčet, ale skrýt obsah vašeho kanálu a přestat i streamovat na youtube? To už bylo tak trochu moc."
Za jeho zády se objevili další dvě figury. Jeden celý zahalený dokonce i s maskou přes obličej a ten druhý, dlouhá bradka, kožená bunda, tmavé brýle a cylindr na hlavě. 
"Rozhodli jsme se tedy..." pokračoval dále majitel "..že je třeba vás ke spolupráci donutit tak nějak bez vašeho vědomí. Dopravili jsme vás sem a vyzkoušeli na vás naprosto nový projekt umělé reality, ve které jsme za pomoci některých vašich přátel a především vaší vlastní fantazie vytvořili film, který se postupně začal uploadovat na váš kanál a nám vydělávat tak moc hezké peníze. Pravděpodobně by jste byl překvapen, kolik nám Sir Hruška vydělal peněz"

"Bylo to všechno jenom jako?" Převzal slovo pro změnu konečně Hruška "A co všichni ti co byli se mnou uvnitř?"
"Někteří pouze počítačová simulace, někteří se účastnili aktivně a dobrovolně jako tady Kurai a Gali" Mávnul rukou za sebe " a samozřejmě tam bylo i pár lidí, kteří odmítali poněkud spolupracovat a tak jsme je vlastně i museli brzo odstranit. Jak v příběhu tak i ve skutečnosti. Ostatně, tady nám byli k ničemu a nemůžeme riskovat, aby se nějaké věci dostali ven"
V Hruškovi se v tu chvíli něco zlomilo když si uvědomil kolik lidí bylo vlastně s ním v tom příběhu a kolik lidí tam zahynulo. Nechtěl si ani představovat kolik jich zemřelo jen kuli němu. 
"Zbývá však poslední otázka pane Hruška. Chcete pro nás opět pracovat? Nebo vás budeme muset opět ponořit do přístroje?"