Kapitola Sedmá - Bitva u kostela

40 5 0
                                    

Ruushi byla zdatná v pohybu po lese a tak pod jejím vedením se dostali na jeho kraj poměrně snadno bez jakýchkoliv dalších potíží. Cestu jim už neblokovali ani další nemrtví, kteří se očividně bez svého velitele stáhli a dokonce ani Katerin už nepotkali. ¨

"Vidíš něco?"
Zavolal Hruška nad sebe 
Ruushi si seděla vysoko nad nimi na jedné pohodlné větvi a s pomocí té věcičky, které Kurai říkala dalekohled se rozhlížela po okolí. Po pár minutách zkoumání několika svižnými pohyby slezla zpět k zemi a se slovy, že město které hledají už je prakticky na dohled se zařadila zase hezky do čela skupiny.

Bylo to skutečně zvláštní. Město se zdálo být jakoby snad prázdné i přesto, že tady všechno začalo. Člověk by tak nějak očekával, že tu budou alespoň nějaké ty hlídky, ale nic se kolem neodehrávalo. Přesto když tak procházeli měli ten divný pocit, že je nějaké oči sledují a ten pocit nabýval na čím dál větší intenzitě. Dorazili až k tomu kostelu, kde Hruška měl to štěstí spatřit po smrtnou mši od mrtvého kněze pro mrtvé diváky. Hruška se rozhlížel po ulici a hledal cokoliv co by mu alespoň trochu poradilo, najednou snad jenom jako záblesk před sebou viděl Galendora. Měl na sobě tmavou zbroj, vlasy i vous ztratili barvu a z očí zbylo už jen bělmo, ale neměl moc čas si jej prohlížet, protože sotva si promnul tvář, aby se ujistil, že se mu to nezdá, byl pryč.
"Viděli jste to?"
Zeptal se nejistě ostatních, ti si ale všimli už trochu jiné skutečnosti které věnovali pozornost. na kostel u kterého právě stáli mířilo dělo, které obsluhovala podivná bytost. Podle počtu hlav to byli pravděpodobně dva lidé, kteří byli pravděpodobně ne )plně správně sešiti dohromady.
"Vzpomínáš si na ty dva vojáčky co nám tady posledně zachránili život a zbourali vchod do kostela? Schválně kdo tě teď zachrání před nimi?"
Zasmála se Lady Martina, která stála na střeše kostela.

"K zemi!"
Zařval bez jakéhokoliv zaváhání Hruška. Ozvala se rána, když dvojice vystřelila z děla. Všichni až na Diega, který nestihl včas  zareagovat odskočili stranou. Diega koule nabrala a smetla ho tak, že s ním znovu otevřela vchod do kostela. To se ale stalo to s čím asi Martina nepočítala  a i to co z kostela zbylo se začalo rozpadat a tak i ona musela bojovat, aby neskončila v troskách kostela. Dopadla na nohy vedle udivené skupinky, ale vzala rychle rozum do kapsy a dala se na útěk. V tu chvíli nikoho nenapadlo truchlit nad Diegem a rozběhli se hromadně za ní. Pouze Kurai se jen na chviličku zastavila, aby zapálila jakousi hezkou bombičku, kterou vrhla směrem k nechápajícím dělostřelcům. Hned jakmile viděla jak lětí všechno do vzduchu připojila se opět ke skupině a snadno ji doběhla.  Z domů začali vycházet ozbrojení vojáci, kteří se je snažili zastavit. Hruška byl ve své zbroji moc pomalý a tak se rozhodl jim s pomoci Tadeáše čelit a nechat tak Ruushi a Kurai, aby dál sledovali Martinu. 

Hruška srážel k zemi jednoho po druhém snad mu dodávalo sílu i Tadeášovo žehnání a ten pocit, že svatá moc stojí právě při nich. Neměl sebemenší tušení jak dlouho ten boj trvá. Viděl jen jak se těla množí na kupu a cítil jak mu dochází síly a to samé viděl na svém příteli, který vypadal jakoby během té chvíle zestárl snad o deset let, ale čím déle bojovali tím jakoby jejich nepřítel ztrácel na síle a nakonec se prostě sám od sebe dal na útěk. 
"Je možné, že jim sílu dodávají jejich generálové"
Usoudil Tadeáš když viděl, že se k nim Ruushi vrací. Měla na tváři spokojený úsměv a bylo jasně vidět, že jestli je něco přiblížilo o něco blíž k cíli bude to právě tak díky ní. Jen na ně mávla, aby ji následovali a přesně tak udělali. 

Dovedla je ke stromu kde už na ně čekala Kurai.
"Povedlo se nám jí zneškodnit a svázat, tak sem si říkala, že byste z ní mohli snad něco..."
Zmlkla když zjistila co se právě stalo. Martina byla opravdu přivázaná ke stromu, ovšem těžko vypadala, že jim ještě někdy něco řekne. v čele měla díru, kterou mohla vytvořit jedině jedna osoba a na tváři výraz naprostého šoku, jakoby se dokonce i nemrtvá dívka mohla bát smrti.

Sir Hruška: Pomsta MrtvýchKde žijí příběhy. Začni objevovat