Strašidelné básničky

Tominovo peklo

  UPOZORNĚNÍ ! "Tominovo peklo" je prokletá báseň, která přinese neštěstí nebo dokonce zabije ty, kteří ji přečtou nahlas. Autorem je Yomota Inuhiko a poprvé vyšla v knize "Srdce je jako valící se kámen" v roce 1919. 

 Jeho starší sestra krev zvrací, jeho mladší sestra oheň dští.

Z roztomilého Tomina se jeho lesk vytrácí.

Tomino zemřel a je do pekla jdoucí.
Peklo je zahaleno temnotou, kde květiny nekvetou.
Je bičování konáno jeho starší sestrou?
Počty krvavých šrámů rostou.
Rána za ranou, i bez biče, rána za ranou.
Nenávratnou cestou pekelnou.
Prosbami doprovází jej pekelnou temnotou.
Ze zlaté ovečky, ze slavíka.
Co zbývá v koženém vaku člověka.
Připravte se na nekonečnou cestu do pekla.
Jaro přichází do údolí a lesa.
I do sedmi zákoutí temného pekla.
V kleci je slavík, v káře je ovečka.
V očích roztomilého Tomina jsou slzy.
Nářek a slavík jsou pro déšť a lesy.
Stýská se mu po lásce své malé sestry.
Ozvěna pláče odráží se v celém peklu,
i v krvavě rudých květin květů.
Skrze sedm pekelných hor a potoků.
Osamělá cesta roztomilého Tomina.
Vítá vás do pekla.
Z jeho hrobu jehla.
Proniká a bodá rudá jehla lidská těla.
Jako vzpomínka na roztomilého Tomina.