Strašidelné básničky

Strach v mysli

Prach vlnící skrze škvíru

tajemný stín dovnitř vcházející

stopy zanechávají černou díru

úzkost strach nahánějící

kdo je tam? Dveře cvakají

opatrnosti se myšlenky mé vzdávají

prach dovnitř vpadá

schovaný pod stolem

hrůza mi tělo napadá

je to poslední sbohem!!

bubny započaly melodii svou

z pokoje se ozývají

šíří se jako nemoc tmou

po strasti plných dní co odpočívají

bum bum, dveře se uzavřely

tóny hlasitější jsou

mou nohu drápy sevřely

nechci býti obětí této hry

nehýbu se, strach mě ovládl

stíny zas a zas mizí

měsíc se oknem protáhl

jako host domu cizí

do okna se zadívám

své tělo v klidu neuhlídám

ty oči z venku pronikají

všechny škvíry domu se zamykají

nastává ticho!!

bubny dohrály, tón zní dál

něco osměluje mou tvář

je to vítr, ovšem co píseň hrál

jen já paranoidní lhář

ty drápy nevysvětlím

vítr jako zpěv ptačí

přeci jen osvětlím

ten strom však divně se venku mračí

jdu spát světla zhasínám

jdu snít, odpočívám

co jsem viděl mě děsí

byl to strom a měsíc, či vítr co mě běsní

ticho pak už nebylo

usnul jsem, aniž by část noci ubylo

v myšlenkách strach

co když to nebyl vítr

přišel mě navštívit vrah.