Sára, obyčejná dívka, která sleduje youtube, zpívá, kreslí fan arty a do youtuberů je blázen, přitom ani netuší, že jeden z jejích nejoblíbenějších je její kamarád z dětství se kterým se bohužel musela v osmé třídě rozloučit, protože se přestěhoval...
Chvíli mi trvalo než jsem pochopil, co se děje. Odkud se znají? Pak mi to došlo on je ten Jirka, její kamarád o kterém mluvila. Byl jsem překvapený protože mě nikdy nenapadlo, že by to mohl být on. Chtěl jsem jim dát trochu času o samotě tak jsem řekl, že se půjdu porozhlédnout po obchodech a že se pak sejdeme zase tady. Je možné že, jsem tím, že se potkali stratil poslední naději na to být s ní?
Pohled Sáry:
Nemůžu uvěřit tomu, že ho zase vidím, po tolika letech. Je mi líto Marka odešel aby nám nechal prostor si popovídat ale viděla jsem, jak moc ho to bolelo. ,,Tak jak jde život?" zeptala jsem se. ,,Jo celkem dobře, jsem relativně úspěšný, mám práci, která mě baví" ,,No jo málem bych zapomněla slavný youtuber, co může získat cenu" řekla jsem a zasmála se a on taky. ,,A co ty, jak žiješ ty?" zeptal se naoplátku. ,,Já zpívám ale jen občas na koncertech nějaké skupiny nebo na nějakých akcích, kreslím Fan arty a tobě už jsem jich taky pár nakreslila. Jinak nic moc zajímavého" ,,Chyběl si mi" řekla jsem najednou a bez přemýšlení a byla to pravda tolik mi chyběl. ,,Ty mě taky ani nevíš jak" odpověděl. ,,Ale vím" řekla jsem a sklopila pohled. ,,půjdeš na ten galavečer?" zeptal se s nadějí v hlase. ,,Ano půjdu dokonce jednu cenu budu předávat a s vítězem si zazpívám duet, ale pššt Marek oi tom neví". ,,Neboj neřeknu mu to, co budeš zpívat?" ,,Díky, budu zpívat naši písničku, pamatuješ si jaká to je?" zeptala jsem se. ,,Moc dobře" zase ten jeho pohled, ty nádherné oči. ,,Už budu muset jít ať Marek dlouho nečeká" řekla jsem rychle protože kdybych se koukala ještě déle do jeho očí asi bych se utopila. ,,Dobře, chápu uvidíme se zítra večer na předávání" řekl objal mě a odešel.
Ještě chvíli jsme s Markem běhali po obchodech a to běhali bylo díky Markovi někdy doslova. No co je prostě blázen ale je to můj blázen.. Co jsem to řekla není můj okřikla jsem se. Vybrala jsem si jedny krásné šaty ale Markovi jsem je schválně neukázala. ,,Já tě v nich chci vidět" začal žadonit. ,,Ne chci aby to bylo překvapení a můžu tě ujistit, že nebude jediné" řekla jsem a odběhla k motorce, nasedli jsme a jeli domů. Vybrala jsem si modré šaty, vím jak Marek miluje modrou. Ano vybrala jsem si je schválně.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Předávání cen
Pohled Marka:
Sára měla celou cestu sem na sobě dlouhý kabát takže pořád nevím, jaké má šaty a navíc se mi hned po příjezdu někam ztratila a nemůžu jí nikde najít. Zkusím najít Jirku třeba jsou někde spolu. ,,Ahoj Jirko neviděl si Sáru, od doby co jsme přijeli jí nemůžu najít" ,,Neviděl ale nejspíš bude v zákulisí, protože bude předávat jednu cenu" řekl a já se tvářil překvapeně protože mi o tom nic neřekla. ,,Aha to jsem nevěděl" řekl jsem trochu sklamaně. ,,Taky si neměl mělo to být překvapení" řekl Jirka a mě se ulevilo. Program začal ,,Vlogerem roku se stává... Ment rozezněl se obří potlesk MenT šel převzít cenu poděkoval a sešel z pódia. Objev roku přišla vyhlásit Shopaholic Nikol, čekal jsem ale Sáru. ,,Objevem roku se stává.... MarweX řekla a já v tu chvíli ztuhl. Opravdu jsem vyhrál to není možný. Šel jsem si pro cenu, poděkoval jsem všem svým blízkým hlavně Sáře. Bylo mi líto, že mi tu cenu nepředala ona ale když se pak objevila na pódiu s obálkou v ruce a já jí spatřil v tak nádherných modrých šatech, oněměl jsem,slušelo jí to hodně. Když se jí moderátor ptal na šaty odpověděla jen ,,Ta barva byl záměr, modrá je totiž nejoblíbenější barva, člověka na kterém mi velmi záleží a kterého mám velmi ráda a gratuluji mu k zisku ceny objev roku" To mě dostalo úplně cítil jsem se šťastněji než kdy dřív...
Pohled Jirky:
Sára byla nádherná, když otevírala obálku znervózněl jsem ,,Nejoblíbenějším youtuberem za rok 2015/2016 se stává......Jirka Král" řekla moje jméno a já byl nadšený nejen, že jsem vyhrál ale budu s ní stát na pódiu a co víc budu s ní zpívat naši písničku. ,,Gratuluju" řekla objala mě a dala mi pusu na tvář. ,,Doufám, že jsi připravený na duet" řekla a začala hrát hudba. (pustit písničku)
Oba jsme se tou písní nechali doslova unést a nakonci písně jsem si řekl, že to prostě musím zkusit, políbil jsem jí a celý svět jako by přestal existovat byl jsem jen já a ona, nikdo jiný byla to dokonalá chvíle....
Já se ale překonávám co, tady máte další část. Musím říct, že mě tenhle příběh zatím neskutečně baví psát, doufám že vás taky baví ho číst. Další čast vyjde zítra.
