Přátelé z dětství

Nesmí odletět, jinak jí ztratím

Pohled Sáry:

,,Marku já.... nestihla jsem nic víc říct protože do pokoje najednou vešel Jirka s obrovskou kyticí růží. ,,Překvapení" řekl a políbil mě, podal mi kytku a já jí hned dala do vázy. ,,Asi bych měl jít" ozval se Marek a zklamaně odcházel. Já chvíli jen tak stála, když mě Jirka objal kolem pasu vzpamatovala jsem se. vyklouzla jsem Jirkovi a běžela po schodech dolů v naději, že Marka ještě stihnu, nestihla doběhla jsem dolů a akorát se za ním zavíraly dveře. Povzdechla jsem si a zašeptala ,,Taky tě miluju, víc než tušíš". Zbytek dne jsme s klukama strávili spolu doma, Jirka mi ukázal jeden byt, který by prý chtěl koupit pro nás. Mohl by to pro mě být nový začátek pomyslela jsem si. Něco mi ale už od rána vrtalo hlavou a sice ta obrovská kytka, občas mi Jirka jen tak něco koupil to ano ale tentokrát z toho  mám divný pocit.. ,,Jirko, chtěla jsem se zeptat ta kytka, čím jsem si jí zasloužila?" ,,Tím, že jsi úžasná" řekl a usmál se ale ten úsměv byl falešný poznala jsem to. ,,Jirko co se děje, poznám na tobě že není něco v pořádku." řekla jsem a čekala na odpověď. ,,Nic se neděje" zalhal. ,,Lžeš" řekla jsem naštvaně. Oči mi z nějakého důvodu sklouzly na jeho krk, měl tam cucflek. To snad ne on mě podvedl... proběhlo mi hlavou. ,,Od koho je ten cucflek?" zeptala jsem se už hodně vytočeně, neodpověděl jen sklopil hlavu. ,,Ty mi neodpovíš?, Fajn a ten byt si klidně kup ale pro sebe." oznámila jsem mu a odešla. Šla jsem za ním za Markem, říct mu to, co jsem měla už dopoledne...Došla jsem k Markovu domu a zaklepala, otevřela mi nějaká holka. ,,Je Marek doma?" ,,Jo je šel se osprchovat, mám něco vyřídit?" zeptala se. ,,Jen jsem mu chtěla říct, no to je jedno sbohem" řekla jsem zklamaně a vydala se domů... Za jeden den jsem přišla o dva lidi, které miluji. Musím odtud alespoň na měsíc, někam poletím, třeba do Miami....

Pohled Marka:

Přišel jsem domů, byl jsem smutný protože jsem věděl, že Sára ke mě necítí to co já k ní. Když se Jirka objevil ve dveřích s tou kyticí uvědomil jsem si, že jen stojím v cestě jejich štěstí tak jsem radši odešel. Doma mě čekalo překvapení, přijela moje sestřenice neviděli jsme se asi rok a půl. Chvíli jsme si povídali a pak jsem se šel vysprchovat. Když jsem přišel dolů za Denisou, tak mi oznámila, že se mnou chtěla mluvit nějaká holka, ale že si to prý nakonec rozmyslela a zklamaně odešla. Popis seděl na Sáru, o čem se mnou chtěla mluvit? A proč byla zklamaná, mohla si snad myslet že ne prosím to ne...Nemůže si myslet, že s Denisou něco mám, musím s ní mluvit... Už jsem vycházel z domu když mi volal Gejmr a řekl mi že Sára zítra ráno odlétá do Miami a že s nikým nechce mluvit jako by věděl, že za ní chci jít. Byl jsem z toho v šoku nesmí odletět jinak ji opravdu ztratím...

Pohled Jirky:

Jsem takovej vůl, jak jsem to mohl Sáře udělat. Je fakt, že jsem byl opilý a Nikol taky ale to není omluva a moc dobře to vím. Potom co odešla jsem šel taky domů, potřeboval jsem to vstřebat a celou cestu na sebe nadával. Neodvážil jsem se jí zavolat nebo napsat, stejně by mi neodpověděla, potřebuje čas. K večeru mi volal Dominik a řekl mi něco, co jsem opravdu nechtěl slyšet. Sára zítra ráno odlétá do Miami na měsíc. Prý proto aby se odreagovala, že tu prý teď nemůže zůstat. Chápu jí ale měsíc je moc dlouhá doba, mohla by za tu dobu na mě úplně zapomenout, nebo někoho potkat a zamilovat se. Nemůžu jí ztratit, prostě nemůžu...

Ráno letiště

Pohled třetí osoby:

Dívka, byla na letišti a čekala ve frontě na nástup do letadla, směr Miami. Chtěla odtud pryč, těšila se na teplo a na moře. Ale v srdci měla smutek a stesk, připadalo jí, že jen zbaběle utíká od problémů ale zároveň věděla že musí přijít na jiné myšlenky. Slíbila si, že se nebude držet zpátky a užije si to jak jen bude možné, že využije každou příležitost být šťastná která se jí naskytne. Dívka nevěděla, že taková příležitost se jí naskytne hned v letadle... Co však také nevěděla a co bylo mnohem podstatnější bylo to, že ten kterého milovala a o kterém si myslela, že ho ztratila stál několik metrů za ní a jen smutně sledoval, jak nastupuje do letadla. Přestože běžel jak nejrychleji mohl aby se k ní dostal včas, nebylo to nic platné nestihl to. Skusil na ní zavolat ale neslyšela ho. Bezmocně sledoval, jak přichází o svou životní lásku...

Další část, co na ní říkáte? co se stane v letadle tak zásadního a kdo si myslíte, že je ten který byl na letišti a chtěl jí zabránit v odletu Jirka,Marek nebo snad Dominik? Pište tipy do komentářů.