rozhodnutí

458 43 4
                                    

O týden později

Pohled Sáry:

Týden utekl jako voda a velkou zásluhu na tom má Honza. Trávili jsme spolu skoro každý den. Zrovna jsme se procházeli po pláži a najednou za sebou slyším až moc známý hlas, Jirkův hlas....
,, Sáro můžu si s tebou promluvit?" zeptal se opatrně. ,, Jirko co tady děláš?" Nechápala jsem proč je tady. ,, Přijel jsem protože s tebou chci mluvit, omluvit se ti. Ty si hned další den potom, co jsme se pohádali odjela bez rozloučení, prostě jen tak. Chápu že si nezasloužím, aby si mi odpustila nezasloužím si tebe. Večer odlétám zpět rád bych aby si letěla se mnou, protože tě miluju. Je to na tobě jestli přijdeš tak to znamená, že jsi mi odpustila a chceš abychom byli spolu. Jestli ne budu to brát jako konec...." řekl téměř na jeden nádech. Já jsem jen koukala a snažila se spravovat co mi právě všechno řekl. Než jsem stačila cokoliv říct byl pryč. ,, Páni co to bylo?" zeptal se Honza. ,, To je na dlouho." Ještě chvíli jsme se procházeli a já byla zabořená ve svých myšlenkách a najednou se ozvalo ,, Sár konečně jsem tě našel, potřebuju s tebou mluvit" vychrlil ze sebe Marek. To si děláte srandu, už tu chybí jen Domča. Říkala jsem si v duchu. ,, Sár ví, že si se mnou chtěla mluvit a ta holka, co ti otevřela byla moje sestřenice, řekla mi že si odešla zklamaná, došlo mi že sis myslela že s ní něco mám, musel jsem ti to vysvětlit byl jsem i na letišti a chtěl tě zastavit, aby si neodletěla ale přišel jsem pozdě. Chtěl jsem ti taky říct že tě miluju, miluju tě celým svým srdcem a rád bych si myslel že ty ke mě cítíš to samé ale je mi jasné že ne, Jirka je nespíš lepší volba.  Nicméně v deset mi odlétá letadlo, jestli chceš poleť se mnou budu na tebe čekat. Jestli se objevíš bude to znamenat že mě taky miluješ jestli ne, oba víme co to bude znamenat." Domluvil a odešel. Jedno mi po dnešním dni je jasné mám před sebou tu nejtěžší volbu svého života.

Večer

Byla jsem na letišti, Marek i Jirka oba odlétali jiným letadlem nejspíš o sobě ani nevěděli až do poslední chvíle jsem se rozhodovala do jakého letadla chci nastoupit. Zavřela jsem oči a nechala rozhodnout srdce, když jsem otevřela oči věděla jsem přesně kam jít, miluju ho a chci s ním být. Došla jsem k přepážce, zrovna nastupoval, v jeho tváři jsem viděla smutek. Pořád se rozhlížel okolo sebe. Jakmile mě uviděl rozzářily se mu oči a rozběhl se ke mě. ,, Miluju tě" řekla jsem a políbila ho. ,, Já tebe taky." řekl a taky mě políbil....

Pohled Jirky:

Všechno jsem jí to řekl nebo jsem to na ní spíš vychrlil, byla hodně zmatená, kdo by nebyl? Vyrazil jsem na letiště doufám, že přijde miluju jí, nemůžu být bez ní. Už jsem nastupoval, rozhlížel jsem se a najednou jsem uviděl...

Pohled Marka:

Řekl jsem jí to, řek jsem jí co k ní cítím a doufám že ona ke mě cítí totéž. Nastupuju do letadla a koukám okolo sebe jestli jí někdy neuvidím už jsem to vzdával když jsem někoho zahlédl...

Další část koho si Sára vybrala a koho viděl ten druhý tipněte si

Přátelé z dětstvíKde žijí příběhy. Začni objevovat