Přátelé z dětství

Miluju jí

Pohled Jirky:

Byl jsem rád, že jsem stihl na ten koncert přeci jen přijít, ale to jsem ještě nevěděl, co mě čeká. Všechno probíhalo normálně až do chvíle, kdy si Sára pozvala Marka na pódium, aby s ní zazpíval nějakou písničku. Během toho, co zpívali jsem zpozoroval, že tu něco není v pořádku. Marek se na Sáru pořád tak zamilovaně díval v tu chvíli jsem si byl jistý, že to nedopadne dobře a taky že ne. Písnička skončila a Marek Sáru políbil, čekal jsem nebo spíš doufal, že ho odstrčí ale ona spolupracovala. To mě ranilo a rozčílilo, nemohl jsem tam dál zůstat, musel jsem pryč tak jsem se vydal domů a cestou přemýšlel proč...proč to udělala? Je sice fakt, že v poslední době na ní moc nemám čas ale to přeci není důvod.....Ledaže....Nechtěl jsem si tu myšlenku připustit protože to neskutečně bolelo. Ledaže by mě už nemilovala a co vím tak k Markovi vždy něco cítila, je možné, že se její city k němu tolik zesílili?....

Pohled Sáry:

Jakmile jsme se s Markem odtrhli zahlédla jsem Jirku jak mizí v davu, bylo mi jasné,že je naštvaný a smutný asi bych se měla cítit mizerně, ale opak byl pravdou cítila jsem se skvěle. Koukla jsem se na Marka vypadal zmateně ale šťastně zároveň, jen jsem se usmála a odešla z pódia, Marek mě následoval. Cestou domu jsme ani jeden nepromluvili, já jsem si v hlavě pořád opakovala stejnou otázku: Proč se necítím provinile ale tak skvěle, může to být tím,že Marka opravdu  miluju víc než Jirku?

Když jsme došli ke dveřím Marek prolomil ticho mezi námi. ,,Jsme tady, tak dobrou noc Sári" usmál se, dal mi pusu na tvář  a chtěl odejít. Věděla jsem,že bych to neměla dělat. Rozum mi říkal: Nech ho odejít ale srdce křičelo pravý opak. Já se vždy řídím srdcem.... ,,Marku počkej." zavolala jsem na něj a on se zastavil a podíval se na mě. ,,Nechceš jít dál?" ,,Moc rád" řekl a usmál se. Vešli jsme dovnitř a posadili se na gauč. ,,Dostala jsem jeden nápad, ale nevadí když nebudeš souhlasit" řekla jsem po chvíli ticha. ,,Jaký?" zeptal se Marek. ,,Co takhle si zatancovat jeden tanec z mého oblíbeného seriálu?" ,,Klidně pokud mě ho naučíš" řekl a zasmál se. ,,Neboj není vůbec těžký".  Ukázala jsem mu to a on se to hned naučil, prakticky nebylo co. Zapnula jsem hudbu a začali jsme tančit. Bylo zvláštní, že mezi námi bylo přesně takové napětí jako mezi Elenou a Damonem.. ano tanec z Upířích Deníků ten seriál zbožňuju (což je pravda pozn. autorky)PS: pokud chcete vidět pouze tanec přeskočte na 0:50

Dotančili jsme a opět bylo ticho oba jsme jen zaujatě pozorovali toho druhého. ,,Co budeme dělat teď" zeptala jsem se. ,,No měl bych jeden nápad" řekl,šibalsky se usmál a políbil mě. Věděla jsem k čemu to povede a bylo mi to jedno, dokonce jsem to i chtěla. Když si uvědomil, že spolupracuji usmál se do polibku a pokračoval, vzal mě do náruče a přenesl do ložnice, kde nás položil na postel a nepřestával mě líbat. Oba jsme si tenhle okamžik neskutečně užívali a už asi víte co se dělo dál....

Pohled Marka:

Doprovodil jsem Sáru domů už jsem chtěl odejít ale zastavila mě a pozvala dál, byl jsem trochu překvapený ale byl jsem rád. Když jsme seděli v obýváku zeptala se jestli si s ní nezatančím, souhlasil jsem a tak jsme tančili a přitom mezi námi vládlo takové zvláštní napětí. ,,Tak co budeme dělat teď? zeptala se, když jsme dotančili. Věděl jsem přesně, co chci udělat ,,,No měl bych jeden nápad" řekl jsem, šibalsky jsem se usmál a políbil jí. Čekal jsem, že mě zarazí to se ale nestalo a tak jsem se jen usmál do polibku a pokračoval. Chtěla to stejně jako já, poznal jsem to na ní, a tak jsem ji vzal do náruče a odnesl do ložnice, přemístil jsem nás na postel a nepřestával ji líbat. Oba jsme si to užívali se stejnou intenzitou, bylo to dokonalé ještě jsem nebyl šťastnější než právě teď s dívkou, kterou miluju...ano já jí miluju.....

Další část, co myslíte, jak se to mezi Markem a Sárou rozvine a co Jirka získá si zpět Sářino srdce, bude o něj Sára stát? Jinak vás chci poděkovat za veškerou vaši podporu jste skvělí díky moc.