Vím že nemůžu

412 32 6
                                    


Pohled Sáry:

Dnes je Marek celý den pryč a něco zařizuje, takže mě napadlo si udělat takový malý výlet do Pardubic za Honzou. Zjistila jsem, že nejbližší vlak jede za hodinu. Venku bylo celkem teplo takže jsem se rozhodla vzít si šaty

 Venku bylo celkem teplo takže jsem se rozhodla vzít si šaty

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Vzala jsem si kabelku a sešla dolů. V obýváku byl Domča a díval se na televizi. ,,Jedu do Pardubic za Honzou večer jsem zpět, řekni to prosím Markovi kdyby se po mě sháněl" řekla jsem a vydala se ke dveřím. ,,Jo vyřídím bav se" odpověděl a otočil se na mě. Když mě viděl zíral na mě s otevřenou pusou, ani se nepohnul bylo to jako by přimrzl na místě. ,,Jsi v pohodě?" zeptala jsem se se smíchem. ,,Co?.. Jo jsem jen... moc ti to sluší. řekl a odvrátil pohled. ,,Díky" sklopila jsem hlavu a začervenala se. ,, Už musím měj se" řekla jsem a vydala se na vlak. Ve vlaku jsem zavolala Honzovi, že jsem na cestě. Byl překvapený ale rád, řekl že na mě bude čekat na nádraží. Když jsem vystoupila téměř okamžitě ke mně přiběhl Honza a objal mě, objetí jsem opětovala. ,,Rád tě vidím, jak to že jsi tady?" zeptal se. ,,No Marek je celý den pryč a mě napadlo jet za tebou, chtěla jsem tě zase vidět." řekla jsem a usmála se. ,,Aha no v tom případě se připrav protože na tenhle den jen tak nezapomeneš" řekl a zasmál se. Jak mi chyběl ten jeho smích a ty oči ve kterých září upřímnost,něha a... láska? Ne to se mi určitě jen zdá, na co to vůbec myslíš. okřikla jsem svoje podvědomí. Nejdřív mě Honza vzal na oběd a i když jsem protestovala tak ho zaplatil i za mě. Potom jsme se jen tak procházeli po Pardubicích a povídali si. Nakonec jsme skončili  u něj ve studiu, kdy jsme chvíli hráli hry a povídali si. Cinkl mi mobil, přišla mi smska od neznámého čísla. Přečetla jsem si jí a její obsah mě zarazil stálo tam:

Sáro, vím že jsi na Jirku naštvaná ale on za nic nemůže, byl opravdu dost opilý a já jsem toho prostě využila, neuvědomila jsem si co způsobím je to moje chyba. Prosím odpusť mu, trápí se a hodně. Nikol 

Jen jsem zírala na displej a četla si to pořád dokola, proč mi to píše a kde vzala moje číslo? Nechápala jsem, Honza si všiml že něco není v pořádku. Položil mi ruku na rameno a zeptal se ,,Stalo se něco?" ,,Nic jen nějaký omyl" zalhala jsem, nechtěla jsem to teď řešit a už vůbec ne s Honzou nechci ho zatěžovat mým osobním životem. Bylo vidět, že mi nevěří ale nechal to být a za to jsem ráda. ,,Tak co teď, co chceš dělat?" přerušila jsem ticho. Podíval se na mě a řekl ,,Je tu něco co bych chtěl udělat....odmlčel se a odvrátil pohled před tím než pokračoval ,,ale vím že nemůžu" znovu se mi podíval do očí, položil mi ruku na tvář a palcem mě po ní začal hladit. Nic jsem neříkala, jen jsem se na něj dívala a snažila se ignorovat ten krasně hřejivý pocit, který jsem pod jeho dotekem cítila. Ani jsem si neuvědomila, že k sobě nakláníme, naše rty už od sebe byly jen pár milimetrů. V tom mi zazvonil mobil a to mě vrátilo do reality. Opravdu jsem Honzu málem políbila? probíhalo mi hlavou když jsem šla zjistit kdo volá. Byl to Domča ,,Ahoj děje se něco?" zeptala jsem se nejistým hlasem a pořád se snažila zpracovat co se právě stalo. ,,Jo musíš okamžitě přijet zpátky jde o Marka a Jirku, poprali se a jsou v nemocnici." ,,Jsem na cestě" řekla jsem rychle. Koukla jsem se na Honzu a řekla jsem mu co se děje a zeptala jsem se jestli mě neodveze zpátky souhlasil a rychlostí blesku jsme nasedli do auta a vyjeli. Doufám že jsou oba v pořádku...

Pohled Honzy:

Jsem rád že za mnou Sára přijela, dnešek jsem si hodně užil. Byli jsme ve studiu a povídali si když jí přišla zpráva. Poznal jsem, že něco není v pořádku ale když jsem se jí na to zeptal řekla že to byl nějaký omyl, lhala poznal jsem to ale nechal to být. ,,Tak co teď, co chceš dělat?" přerušila ticho Sára. Vím co chci udělat a chci to udělat už hodně dlouho ale vím, že nemůžu.  ,,Je tu něco co bych chtěl udělat....odmlčel jsem se a odvrátil pohled před tím než jsem pokračoval ,,ale vím že nemůžu" znovu jsem se jí podíval do očí, položil jsem jí ruku na tvář a opatrně jí palcem hladil. Čekal jsem jak zareaguje, jen se na mě dívala a nic nedělala. Pomalu jsem se k ní začal naklánět a čekal že mě každou chvíli odstrčí ale nic. Byly jsme od sebe pár milimetrů a zazvonil jí mobil. zarazila se a šla ho zvednout. Až teď mi to došlo, ona se nakláněla taky, znamená to že mě chtěla taky políbit? Byl jsem zmatený, ani jsem si neuvědomil že už hovor ukončila. Řekla mi co se stalo a poprosila mě jestli bych jí neodvezl, souhlasil jsem a než jsem se nadál byli jsme v autě na cestě do Prahy. Kdyby jí nezazvonil mobil co by se stalo? Nechala by se políbit, nakláněla se ke mě taky znamená to že ke mě něco cítí?...


Další část, jak se vám líbí? Proč se Jirka s Markem poprali, budou v pořádku? Jak to teď bude mezi Honzou a Sárou, co by se stalo kdyby jí nezazvonil mobil? Bylo to jen kouzlo okamžiku nebo něco víc? Jsem zvědavá na vaše tipy.



Přátelé z dětstvíKde žijí příběhy. Začni objevovat