Liščí zámek

14. Kapitola

„Koukej se probrat panenko, nebo si snad myslíš, že na tebe budu čekat celý den?!"

Ozval se rozzuřený ženský hlas, který vyrušil Nanamino klidné snění. Mladá dívka pomalu pootevřela své oči a rozhlížejíc se po okolí si uvědomila, že se zcela jistě nenachází ve svém domě. Vše zde vypadalo draze a velmi pečlivě udržované. Jako v nějakém panství. ‚Počkat!' Zarazila se dívka když pohlédla na osobu, která ji před minutkou vzbudila a její zrak ulpěl na ženě s něčím na zádech, co připomínalo větší verzi netopýřích křídel. Každý by si okamžitě uvědomil, že se samozřejmě nejedná o lidskou bytost, neboť o démona. ‚Snad nejsem zase...' Ona žena na Nanami hodila kimono, které se velmi podobalo na to, co jí prve daroval Tomoe.

„Lord Akura-ou tě čeká ve vedlejším pokoji. Obleč si to a jdi za ním. Jeho rozkaz!"

A zmizela. ‚To se mi snad zdá... Vždyť jsem se teprve před chvilkou odsud dostala, proč jsem zase tady? Místnost, ve které se dívka zdržovala byla, až na postel a ji samotnou, naprosto prázdná.

„Tak počkat, kde je Kana?"

Přikrývka byla rychle pohozena na stranu a než stačila dopadnout na zem, už se ozýval zvuk otevírajících se dveří a rychlých kroků. Opustit pokoj však nebyl nejlepší nápad, který mohl dívku napadnout, neboť se nacházela na neznámém území plném bytostí, které by jí mohly snadno a bez zaváhání ublížit, a navíc ani pořádně nevěděla, kam utíká. Jediné, co věděla, je že potřebuje najít svou sestru a ujistit se, že je v bezpečí. Avšak netrvalo dlouho a Nanaminy nohy už nemohly déle vydržet tak rychlé tempo. Podlomily se pod ní a mladá vesničanka spadla na podlahu. Její tělo ji neposlouchalo a ona se nemohla zvednout, ať se snažila, jak se snažila.

„Vítej zpět."

Ozval se nyní již pro Nanami rozpoznatelný mužský hlas za jejími zády. Akura-ou se opíral o stěnu, ruce zkřížené. Vystoupil o dva kroky vpřed a snížil svou pozici tak, že si nyní se svým hostem viděl z očí do očí.

„Doufám, že se ti líbí tvůj noví domov."

Ušklíbl se.