○DON'T LEAVE ME THIS WAY○ TaeKook FF

-8.kapitola-

NEŽ SE VRHNETE DO ČTENÍ, VARUJI VÁS!

EH...TAHLE KAPITOLA JE 18+ ...NEBO 15+...NEBO 69+, JÁ NEVÍM!

NEPTEJTE SE JAK SE TO STALO....PROSTĚ SE TO STALO...

*****************************************************

Předešlého večera...

,,NO TO TEDA PRASÍŠ!" zařval naštvaný Kookie na Taeho, který byl totálně mimo z alkoholu. Kookieho to nutilo nenávidět ho ještě víc. Díval se z vrchu na Taeho, který měl kalný pohled plný slz, ale přesto jeho oči nebyly tak prázdné, jako oči ostatních lidí, kteří se opijí. Jungkooka tedy napadlo, že by ho možná nějakým způsobem mohl přinutit vystřízlivět... Rozhlédl se po dveřích do koupelny a začal k nim táhnout protestujícího Taehyunga. ,,Nechám tě vystřízlivět, než v mým srdci uděláš ještě větší spoušť..." zamumlal Jungkook.

,,CUOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO?!" zařval mu nahlas Taehyung do ucha, jako by od něj byl na kilometry daleko. Kooka to neskutečně rozčílilo. Čapnul Taeho za košili a strčil ho tak silně do sprchového kouta, že sebou Tae málem seknul, když narazil zády tvrdě o vydlážděnou stěnu za sebou. Zalapal po dechu a Jungkook na něj v tom momentu pustil ledovou vodu. Moc to ale nedomyslel, protože se voda pustila i na něj. Oba kompletně mokří, s vodou tečící všude po jejich tělech se na sebe tiše dívali. Jungkooka malinko studená voda uklidnila a přiměla ho znovu racionálně přemýšlet, zatímco se Tae také začal pomalu vracet k sobě. Pořád byl sice opilý, ale už dokázal myslet, mluvit a hlavně jednat. A tak, když to Kook nejmíň čekal, chytil Tae za triko jeho, a vyměnil si s ním místa.

,,T...Taehyungu, co to děláš?" Tae mu ale neodpověděl. Díval se mu upřeně do očí, zatímco ho tlačil ke zdi, na které byl před chvíli on sám. Kookie ani nezaznamenal, jak se hyungova hlava pomalu přibližuje k té jeho, dokud už nebyly Taeho rty docela blízko těch jeho. A v tu chvíli ani účinek neznámých drog, ani všechna ta bolest a rozhořčení v Jungkookově srdci nedokázali zabránit přívalu chtíče a vášně. V momentu, kdy už se Taemu do hlavy dostala myšlenka, proč vlastně tohle všechno dělá, že to není on, ale alkohol...se na jeho rty vrhl Jungkook a Tae, ač se snažil jak mohl, jim nedokázal uniknout, jen spolupracovat. Oba se začali vášnivě líbat. Zajeli si rukama do vlasů, projížděli si po zádech, tlačili se svými těly co nejvíce mohli k sobě a nezajímala je už ani ledová voda stékající po jejich tělech. Ačkoliv si ani jeden nebyl jistý proč, chtěli se. Strašně moc a nemohli se udržet. Po chvíli už jim pouze polibky nestačili, jejich těla byla jako dva magnety, které se k sobě neskutečnou silou přitahovaly, i když už byly spojené, chtěly být spojené ještě víc.

Taehyung zajel svýma rukama pod Kookovo mokré tričko a jedním rychlým pohybem ho svlékl, zatímco Kook pracoval na jeho kalhotách. Takhle to šlo dál, dokud už nebylo co ze svého protějšku svléct. Už byli jen oni dva a nic, co by jim překáželo v tom, aby se spojili. Oba po sobě hodily rychlé pohledy plné chtíče, než se znovu přisáli rty jeden na toho druhého. Jeden z jich teď musel začít pracovat a padlo to na Taehyunga. Ten podebral Jungkooka opřeného o zeď za jeho stehna a vynesl ho do vzduchu, zatímco roztáhl Jungkook své nohy, co nejvíce mohl. Ještě chvíli se v této poloze líbali, než Kook zalapal po dechu a zakňučel:

,,T...ae..hyun...uh...prosím!" Pro jeho hyunga to bylo jasné svolení k činům. Jedním –možná až příliš rychlým- pohybem do Jungkooka vnikl a nechal ho vydat ze sebe dlouhý hlasitý vzdech, který byl smícháním slasti, i neskutečné bolesti. Chvíli nemohl cítit nic jiného, než ji. Bolest proudící celým jeho tělem a vnášející slzy do jeho očí, ze kterých v malých potůčkách proudily ven. Tae cítil, bolest mladšího, ale jelikož nemohl nic dělat, tak počas krátkých polibků na Jungkookovy rty, slízával jednu slzu za druhou, dokud nebylo Kookovi už trochu líp. Jeho bolest už malinko povolila a on to dokázal tím, že začal konat malé nejisté pohyby, kterými jasně řekl Taemu, že se může znovu hýbat. A to Tae učinil. Z úst obou se začaly ozývat hlasité vzdechy a steny a chtíč obou se pouze navyšoval a navyšoval, dokud nepřišla ta chvíle, kdy vyvrcholil a nezanechal oba v otupělé euforii lapat po dechu. Taeho nohy se podlomily a společně s Kookiem sklouzl na zem. Oba se naposledy políbili a spojili se do obětí, zatímco voda, která na ně seshora dopadala, sebou odnášela poslední důkazy jejich nedávného splynutí. Čas v tu chvíli, kdy tam jen tak seděli na zemi pod ledovou sprchou v obětí přestal plynout, stejně tak jako myšlenky. Jen Jungkookie se neubránil slzám, které se začaly snášet po jeho tváři.