Lidi srsly...je to sračka...raději to nečtěte, nebo dostanete cukrovku...
...
Já vás varovala :v
,,Veselé výročí!!!" Vyskočil na Jungkooka Taehyung a pevně ho objal.
,,Tak tys nezapomněl!" zasmál se Kookie a objetí mu opětoval. Tae se od něj odtáhl a jeho tváře se roztomile uraženě nafoukly.
,,Ovšem že ne! Jak bych mohl?!" Vtiskl Kookovi polibek. Jungkook ho k sobě přitiskl ještě pevněji a do ouška mu zašeptal:
,,Miluju tě hyung..."
,,Miluji tě Kookie. A nikdy nepřestanu."
Společně se vydali do města, na romantickou večeři. Bylo to úžasné. Bavili se o všem možném, smáli se spolu,... V ten večer ani jeden z nich nemyslel na žádné své problémy, ani jeden z nich je neměl zapotřebí řešit. Vše na čem záleželo bylo, že byli spolu. Když pak dovečeřeli a složili se na zaplacení (protože ani jeden z nich nechtěl být ten, co za sebe nechá platit), vydali se ještě na noční procházku městem. Vše bylo nádherně osvíceno, včetně parku, kterým společně kráčeli. Na okolí nebylo ani živáčka a tak Taehyung znervózněl. Věděl, že jestli chce udělat to, na co se připravoval už nejméně rok, musí to udělat hned. Nadešel ten čas...
,,Taehyungu, jsi v pořádku? Vypadáš nervózně," řekl Kookie. Tae se na něj podíval a potáhl za ruku, za kterou Jungkooka držel, takže se oba zastavili. ,,Co...co se děje?"
,,Jungkookie," řekl Tae nervózně a stoupl si před Kooka. Zalovil v kapse. Jeho srdce naplno bilo a on jen na prázdno polykal. A pak...si klekl.
Jungkookovy oči se zeširoka otevřely překvapením. Jeho hyung teď před ním klečel a hluboce se mu díval do očí. Jungkookovo srdce se rozbušilo, jakmile před sebe Tae napřímil ruku s malou krabičkou. Tohle není možné, pomyslel si Kook. Tohle je jen sen...
,,Kookie...už od chvíle, kdy jsme se dali dohromady jsem chtěl... toužil jsem abychom byli spolu co nejvíc to jde..." Taeho tváře hořely stejně tak jako ty Jungkookovy. ,,Chci abys byl můj a abych já mohl být tvůj. A...a nic není lepší pro utvrzení něčeho takového jako..." Tae otevřel malou krabičku, kterou před sebou dosud držel a ukázal tak jednoduchý, ale zato neskutečně nádherný prsten, který byl uvnitř. ,,Jeone Jeongguku, vezmeš si mě?"
Kookie tam zůstal stát jako přimrzlý. Jeho srdce mu šlo vyletět z hrudi a tvář už spíš připomínala barvu kečupu. Chvíli ještě nechal Taeho nervózně čekat na odpověď než vykoktal:
,,A...ale...smí se to vůbec? Je...je to povolené? Co by na to řeklo okolí..."
,,To je mi jedno. Ať je to povolené nebo ne, ať by se šlo okolí třeba zbláznit, Jungkooku já tě miluju a ty to víš. Je mi jedno, jestli to mám držet v tajnosti, nebo to mám vykřičet do světa, důležité je, že to víme my dva..." Kookova pusa se mírně pootevřela, ale nic z ní nevyšlo. Až po chvíli, jakoby jeho mozek zpracoval všechno to co se právě stalo a z jeho očí začaly pomalu vycházet malinké slzy. Začal přikyvovat. Nejdřív jen malinko a pak rychle, zatímco si s širokým úsměvem začal stírat slzy štěstí.
,,Ano...ano vezmu si tě..." Trhnul sebou překvapením, když Taehyung šíleně rychle vstal a objal ho. Chvíli tam jen tak stáli a objímali se, než se Tae mírně pootočil, vzal Kookovu ruku a nasadil na ni prsten.
,,Už napořád..." Kookie se nad jeho slovy usmál.
,,Už napořád hyung."
...
A tak spolu šukali až do smrti XDDD
Srsly takovýhle shitový Epilog sem ještě nenapsala XD I cry evrytim.
No a teď...
MOC MOC MOC MOC MOOOOOOC VÁM VŠEM DĚKUJI, ŽE JSTE SEMNOU VYDRŽELI U TOHOHLE SHITEU AŽ DO KONCE! NEMÁTE ANI PONĚTÍ JAK MOC SI TOHO VÁŽÍM TT-TT
DĚKUJI ZA VŠECHNY KOMENTÁŘE, HLASOVÁNÍ, PŘEČTENÍ!
LIDI JSTE BOMBOVÍ!!! a divní, že jste tohle četli.... ALE JSTE ÚŽASNÍ! XDDD
Moc Vám všem ještě jednou děkuji, aaaaa
Welp... could have been longer mudafaka XDD
-Hemmy
YOU ARE READING
○DON'T LEAVE ME THIS WAY○ TaeKook FF
Fanfiction*** Co když se několikaleté přátelství Jungkooka a Taehyunga začne po čase pomalu rozpadat? Co když ani jeden nebude vědět jak to zarazit? Co když se prohlubeň mezi jejich světy začne víc a víc prohlubovat? A přitom za to bude moct n...