Neříkej mi Rolfe! [Jacob Sartorius ff]

·8·

Tenhle díl je pro Nika_014  užij si ho:)

Probudila jsem se hrozně brzy. Hned mi do hlavy vlezla vzpomínka na večer. Jak to myslel? Popravdě, Jacob se mi líbil, ale nikdy jsem nepomyslela na to, že bychom mohli být spolu.

Podívala jsme se dolů. Byl taaak sladký.

,,Nekoukej se na mě tak."zašeptal

Lekla jsem se jako malá holka čerta.

,,Promiň, nechtěl jsem tě takhle vystrašit."omlouval se hned

,,Vpoho, jenom jsem nepočítala s tím, že mě vidíš."

,,Děláš dneska něco?"změnil téma

,,Ne je sobota nemám nic v plánu."

,,Tak super. Mamka tu není, takže se nasnídáme a potom se můžeme kouknout třeba na nějaký film?"

,,Souhlas. A co oběd?"

,,Ten si uvaříme!"šibalsky se usmál

...

Stála jsem u kuchyňské linky a hledala něco, co by se dalo sníst.

,,Máma říkala, že špagety jsou v šuplíku a recept na omáčku je na ledničce."

Vyndala jsem těstoviny a sundala recept.

,,Mohu ti být nějak nápomocen?"

,,Připrav hrnec a dej do něj vodu."

Já jsem si četla recept.

Když to bylo všechno hotové nandala jsem špagety a na ně omáčku na dva talíře.

Jacob už seděl u stolu a hladově koukal na svůj talíř, co se k němu pomalu a jistě blížil. Skoro slintal.

,,Tak už se to nese!"

,,Dobrou chuť Rolfe!"

,,Dobrou chuť."zamumlal s plnou pusou

Uraženě jsem se na něj podívala.

,,Promiň, ale je to hrozně dobrý!"

,,Tohle kuchařku vždycky potěší."

Bylo to fakt výborný musím se pochválit.

,,A potom jdeme do kina."

Chtěla jsem něco namítnout ale dal mi ruku na pusu.

,,Nic neříkej. Prostě pudeme a hotovo."

...

Před kinem nebyla ani noha. Řekli jsme si, že se necháme překvapit a půjdeme na to, co zrovna budou dávat.

Vešli jsme do sálu. Nikde ani noha. Byl prázdný. Sedli jsme si úplně dozadu. Film byl nudný, ale já se s Jacobem tak bavila.
V jednu chvíli jsme se nějak prali a naše ruce se náhodou setkaly. Podívali jsme si vzájemně do očí. Byl to tak kouzelný okamžik. Nic sem nevnímala. Zvuky z filmu pro mě teď nic neznamely. Jen jeho oči. Jeho krásné zelené oči.

Byla jsem to já, kdo první uhnul pohledem.
Zvedl mi bradu a naše rty se najednou setkaly. Bylo to něco neskutečného.

Něco tak hezkého jsem v životě nezažila.

Je tu další díl. 2. za den. Můj rekord. Doufám, že se líbí a ahoooj