*15*

402 30 0
                                    

"Oh,bože."zaúpěla jsem,když jsem otevřela oči.

Ležela jsem na popadaných cihlách vybuchlého baráku.

Snažila jsem se vstát,ale nešlo to.Sáhla jsem si na zátilek,ve kterém jsem cítila podivný tlak,což nebyl dobrý nápad.Má zadní část krku byla rozřízlá od spousta kamenů,na kterých ležím,a když se moje ruka schovaná v rukavici dotkla krční části,zaůpěla jsem bolestí.

Seděla jsem,neměla jsem sílu na to dělat nic jiného,než že sedět a čekat na to,co se bude dít.

Motala se mi hlava,a oči jsem měla stěží otevřené.

"Selino?Jsi v pořádku?"podle hlasu jsem poznala,že jde o Batmana,nebo Bruce?Zatím jsem nepřišla na to,jak ho oslovovat.

Mlčela jsem,a stále,s lehce vyvalenýma očima,koukala do neznáma.Poté jsem zavřela oči,bylo mi jedno co se mnou bude,jediné na co jsem myslela,byl to,že chci hrozně moc spát.

---

Prudce jsem otevřela oči.S hlasitým dýcháním jsem se rozhlížela po temné místnosti,ve které jsem ležela na kovovém lůžku.

Do ruky jsem měla zavedenou infůzi,a stále se mi motala hlava.

"V pohodě?"prudce jsem otočila hlavu,abych zjistila,kdo to řekl.Byl to on.Bruce.Masku měl dole.

"Em-"nevím co říct,cítím se divně v jeho blízkosti.

"Jo...asi."

"Měla jsi roztržený zátylek."řekl."Zašil jsem ti to,ale musel jsem ti.....sundat masku."konec věty zašeptal zašeptal.

Vypadal jako by ho mrzelo,že mi sundal masku.

Nevím proč,stejně už několik tydnů ví kdo jsem.

"Já...už musím jít." začala jsem zmatkovat a vytáhla si hadičku z ruky.Vstala jsem,což nebyl zrovna dobrý nápad,hlava se mi začalo motat jako kolovrat.

Ztratila jsem rovnováhu a začala jsem padat,kdyby mě nechytl pod rukama,dopadla bych na zem.

"Co to děláš?Sotva chodíš."

"Já musím jít,musím ho dostat."zamumlala jsem."Koho?"zeptal se a koukal mi do očí.

"Svého šéfa."

"Ale proč?"

Pak jsem mu otevřeně řekla všechno.Úplně všechno.Od toho,jak se mnou celý život všichni zacházeli jako s hadrem,až po svou údajnou smrt,kterou zinscenoval ten imbecil,pro kterého jsem několik let pracovala.

Potom mne se slovy,"Je mi líto,to čím jsi si musela projít,"chytl za ruku.

Věnovala jsem mu nechápavý pohled.

Po chvilce trapného ticha,jsem se vyvlékla z jeho ruky.

"Musím jít udělat to,co je třeba."

Řekla jsem,když jsem odcházela z pochmurného sklepa.

Pohled 3.osoby

"Buď opatrná." zašeptal Bruce,jenže to už Selina neslyšela,byla totiž už skoro v centru města.

Nevěděla kde přesně hledat šéfa,a tak se vydala na místo,kde se potkali naposledy.

Na místo,kde se poprvé setkala s Batmanem.

Opět,jako minule, vešla dovnitř oknem.Stála v obývacím pokoji.

Chvíli se tu rozhlížela,než ji někdo sejmul a prohodil oknem.Nutno říct, že to okno ještě před vteřinou bylo nerozbité.Tomu už teď tak není.Pár střepů se Selině zabodlo do boku.

Spadla na plošinu,která ji byla až moc známá.

Se vší silou vstala,a zjistila,že ten kdo ji vyhodil skrz okno,byl její šéf,který už se k ní pomalu blížil.

"Už jsem na tebe čekal." řekl a dál se přibližoval."troufám si říct,že jsi mi docela chyběla."Catwoman ,se všemi silama,vyrazila svou pěst proti jeho obličeji,samozřejmě, že to čekal a její pěst zachytil a zakroutil.Selina zakřičela,ale nevzdala se.Vykopla svou levou nohu,a praštila ho do tváře.Pustil její ruku a malém spadl na záda,ale udržel se.

Přešel blíž k ní a začal švihat pěstmi,Selina se mu zatím vyhýbala.

Poté ji podkopl nohy a ona spadla na tvrdou zem.Šéf na ni skočil a začal ji škrtit. Selina ztrácela sílu,jenže pak rukou narazila na velký střep z vysypaného okna.Střep mu zabodla do ramene a on uvolnil svůj stisk na jejím krku.Shodila ho ze sebe.Když ležel na zádech, Selina mu šlápla na krk a vytáhla svou zbraň,kterou ihned nabila. Namířila na něj.

"To neuděláš." řekl přidušeně."znám tě. "

"Neznáš mě." řekla a stiskla spoušť.
"už ne."

Bylo po všem,její noční můra byla mrtvá.... Díky ní,nějak čekala,že bude mít těžké svědomí,ale nic se nedělo.
Dokud neuslyšela:

"Co jsi to udělala?"

Příští kapitola bude poslední :)

CatwomanKde žijí příběhy. Začni objevovat