Tlustý deníček ✓

A jak to bylo dál?

Výška: 160
Váha: 70
Cílová váha: 60

Do vítězství mi už zbývalo jen deset kilo! Od začátku hubnutí jsem shodila už patnáct kilo... Jsem tak šťastná, ale hrozně vysílená.

Snažím se vůbec nejíst a když něco sním, běžím to vyzvracet. Tuhle radu jsem našla na jednom pro-ana blogu. Připadalo mi to jako pěkná hloupost, ale jednou jsem se přejedla a pochopila, proč to ta holka napsala...

Cítila jsem se po tom jídle strašně provinile, jako bych tím zničila všechnu tu snahu... A tak jsem běžela na záchod.

Když jsem to vyzvracela, skutečně jsem se cítila omnoho lépe. Já se cítím lépe, kámošky jsou ze mě nadšené a taky jsem si musela koupit nový oblečení, protože to starý na mně plandá!

Na Facebook jsem si dala novou fotku, kde stojím vedle Sofie před Pražským hradem, kam jsme jeli se školou. Hodně mých bývalých spolužáků, co si mě pamatuju o patnáct kilo těžší mi psali fakt hezký komentáře, jakože jsem se dost změnila, že mi to sluší a že rostu do krásy. A psali mi to i kluci!

Moc mě to potěšilo a namotivovalo. Když jsem měla hlad, tak jsem si ty komentáře představovala a to mi hodně pomáhalo.

Jediný problém byli rodiče. Mamka si stěžovala, že na mně všechno visí, ale táta se mě zase zastával, že mi doktor přece řekl, že by bylo dobré trochu zhubnout.

Nicméně pokaždé, když mě mamka viděla v nějakém novém oblečení, nesouhlasně zamlaskala a podotkla, že budu nemocná. Podle mě mi tak trochu závidí, protože sama není zrovna nejhubenější, ale nedaří se jí s tím nic dělat - zatímco mně ano.