Tlustý deníček ✓

Podivné přátelství

Když jsme s holkama přišly do chatky, Nikola a Natála si sedly na postel a s někým si psaly. Sofie přišla ke mně. „Všimla jsem si, jak jsi zrudla, když tě Tomáš urazil. A taky jsem si všimla, že koukáš po Jurovi. Vidím na tobě, jak se ti líbí."

Byla jsem v šoku od toho, jak moc jsou na mně vidět moje pocity.

„No jo," řekla jsem smutně. „Já nikdy kluka jako je Jura mít nebudu..."

„Ale jasně že budeš!" povzbudivě se na mě usmála Sofie. „A já ti s tím pomůžu."

„S čím?" zeptala jsem se (trochu tupě).

„Aby tě Jura chtěl," řekla Sofie prostě, jako kdyby to byla jednoduchá záležitost.

„To vážně?" zasmála jsem se. „Myslíš, že on by chtěl takovou tlusťošku, jako jsem já?"

„Tak to tě trápí..." pronesla zamyšleně Sofie. „Hele, já taky vypadala jako ty, ale pak mi Nikča a Natka doporučily fakt super dietu a díky ní jsem dost zhubla."

„To zní skvěle, ale já se moc nedokážu ovládat... Zkoušela jsem toho sníst míň, ale potom jsem se přejedla"

„To je normální. My ti s holkama pomůžeme, že jo, holky?" Sofie se obrátila na Nikolu a Natálu

„O čem je řeč?" zeptala se bez zájmu Nikola a dál pozorovala obrazovku svého iPhonu.

„No..." začala Sofie „Tady Zuzka by ráda trochu zhubla."

Byla jsem v šoku, že Sofie před těma dvěma holkama tak narovinu řekla můj soukromý problém. Ale jestli mi to pomůže, tak to nějak zvládnu. Nicméně Nikola a Natála mi nejsou ani trochu sympatické.

Moje přemýšlení přerušila slova Natály.

„Tak v čem je problém? Pomůžeme jí."

„Vážně?" zeptala jsem se.

„Jo, vážně," protočila oči Nikola. „Jo a omlouváme se za to chování v busu, víš o čem mluvím."

„To je v pohodě," řekla jsem, i když to podle mě vůbec v pohodě nebylo. Ale jestli mi holky fakt pomůžou, ráda jim to prominu.

„Tak fajn," řekla Sofie. „Máš facebook? Přidám si tě tam."

Řekla jsem holkám svůj facebook a potom jsme se všechny společně vydaly k táboráku, kde na nás už čekala celá třída.

„Děvčata, jdete pozdě," řekl náš učitel, ale ani ne moc nazlobeně.

„Promiňte," řekla Nikola tónem, který nezněl ani trochu provinile.

„V pořádku, ale teď už si pojďte s námi zazpívat," pověděl učitel.

Nikola a Natála žalostně zaúpěly a já a Sofie jsme se na sebe podívaly a rozesmály se.

Večer jsem šla spát s dobrým pocitem. Nakonec Nikola a Natka nebyly tak špatné a Sofie mi slíbila, že mi pomůže zhubnout. A možná potom prohodím s Jurou pár slov. Byla jsem šťastná.