Marryrose si dnešní den užila. Byla s lidmi které má ráda.
Momentálně sedí na okením parapetu a kouká na oblohu posetou hvězdami. Hodiny ukazují jednu hodinu ráno.
,,Nemůžeš spát??" Dívka se otočí a spatří Jakea. ,,Ne.." Jake si přisedl k ní. ,,Pojď, něco ti ukážu." Dívka vyšla společně s Jakem z pokoje.
On jí tiše následoval až k dalšímu pokoji.Byl prázdný..Všude byli krabice a nepotřebné věci.
Marryrose otevřela dveře na balkón. ,,Pojď..."Ukázala na střechu, na kterou vlezla.
Marryrose se posadila.Stejně tak jako Jake.Společně se dívali na hvězdy. ,,Ráda tady vzpomínám."
Zašeptala.Ani jeden z nich nic neřekl.Oba se ponořili do svých myšlenek.
Vzpomínka
Tři kamarádky seděli na posteli a smáli se. ,,Ne vážně on přišel a nabídl mi zmrzlinu!" Pověděla zrzavá dívka. ,,Ale no tak Perrie! Jak si mohla odmítnou zmrzlinu!" Bouchla jí do ramene Marryrose.
,,Jo..Ještě k tomu od Frederika!!" Přidala se blonďatá Bella.
,,Když ona ta zmrzlina byla čokoládová.." Všechny tři se začnou smát.
,,Holky...Takhle to bude napořád že jo??"Ptá se, se strachem v hlase Marryrose. ,,Jasně....Jsme přece tři sexy neodolatelné BFF!"
Vykřikne Perrie.Všechny tři se opět zasmějí.
Konec Vzpomínky
Marryrose ukápne první slza.
Vzpomínka
,,Hlavně se mi vrať v pořádku.." ,,A ty na sebe dávej pozor." Marryrose objímá svého tatínka. Z očí jí tečou slzy.Její tatínek má taky na krajíčku.
,,Tak jo...Miluju tě Merryrose. Nezapomeň na to."Políbí jí na čelo. ,,Taky tě miluju tati..."Dá mu pusu na tvář.
Pak jen kouká jak nastupuje do vlaku a mává jí z okýnka. Marryrose se schová do objetí Perrie,a tiše jí pláče v náručí.
Konec Vzpomínky
Chybí jí...Hrozně moc jí chybí.
Vzpomínka
Seděla na židli a držela svojí kamarádku za ruku. Z očí se jí kutálely slzy.Spusty slz....
Dívala se na bledou Perrie které hrál na tváři úsměv.V pokoji hrála hudba od interpretů které obě dvě milovaly.
,,Marry??"Oslovila jí. ,,No.."Dívce se zlomil hlas. ,,Slib mi..Že jednou jim napíšeš..Že se jednou i za mě podíváš na jejich koncert.Že stihneš udělat to co já ne..." Dívka se bolestivě dívala do její tváře.
,,Slibuju...."
Na druhé straně postele seděla matka Perrie a plakala.
,,Měla jsem vás moc ráda.. A děkuji za všechno.Marry,řekni prosím Belle že se na ní nezlobím." Dívka přikývla.
Silně jí stiskla ruku...Pak se pokojem rozlehl zvuk dlouhého pípnutí.Byl konec...
Konec Vzpomínky
Přitáhla si kolena k bradě a začala tiše plakat..
Vzpomínka
Bella si sedla k Marryrose na postel. Zelenooká dívka se dívala na blondýnu která jí chtěla něco říct. ,,Jen jsem ti přišla říct že je konec našeho přátelství..." Řekla to chladně a bez citu. ,,Ale proč??" Hrnuli se jí slzy do očí.
,,Proč?? Dřív mě zdržovala Perrie! Kvůli ní jsme nemohli chodit na večírky a tak vůbec!! Teď by si mě akorát zdržovala ty!! Já si chci užívat života!! Ne mít za sebou brzdu jako si ty!! Zbohem."
Prostě odešla..Nechala jí tam. S dírou v srdci. Zraněnou a bezbranou...
Konec Vzpomínky
Vzpomínka
Marryrose si držela ostří u zápěstí. Stačil by jeden jediný pohyb,a všechna bolest by zmizela.
Pak se,ale podívala na fotku,která stála v rámečku na jejím hormon stolku. Smála se na ní zrzavá Perrie s květinami ve vlasech. Vybavila si jak spolu blbi na louce.
Věc kterou držela v ruce zlomila a vyhodila do koše....
Konec Vzpomínky
A takhle tam seděli.Ona plakala a on se díval na hvězdy. Nemělo cenu cokoliv říkat.Přesto Jake měl potřebu jí zdělit co má na srdci...
,,Marry..Si strašně fajn holka. Pusť náš k sobě.My ti nemáme v plánu nijak ublížit.A věř mi že zkusit to,tak nás Ash zabije..On tě má vážně moc rád.."
Pohladí jí po vlasech. ,,Ale já vám ublížím!!!Když vás k sobě pustím, tak potom tady po mě zbydou jen vzpomínky které vás budou bolet!! To já nechci!!Nechci vám ublížit!"
Jake jí objal. ,,Neplakej. Prosím pusť nás k sobě.Už takhle si nám přirostla k srdci víc než dost. Bude to bolet tak či tak..." Objetí mi opětovala. ,,Jste ty nejlepší lidi na světě..Víš to??" Tomu se zasmál. ,,Né?!Vážně...To jsem nevěděl...Tak co zkusíš to s náma?" Podíval se jí hluboko do jejích zelených očí. ,,Bude váš to ale bolet.." Tuhle větu bral jako souhlas.
,,Tak jdeme spát, než se Ash vzbudí a vyhlásí po tobě celostátní pátrání.."
Oba se vrátí do pokoje Marryrose. Jake usne hned jakmile si lehne. Marry si též lehme zpět.Zadívá se do stropu.
,,Vidíš Perrie.Slíbila jsem ti to. A hele..Už vidím jak bys vyváděla kdyby vedle tebe ležel Ashley. Kluci jsou přesně takový jak jsi říkala...
Ty si měla ostatně vždycky pravdu.A mě to hrozně štvalo.I přesto jsem tě měla ráda...A pořád mám..."
Někdo by mohl říct že se zbláznila.Jenže Ashovi to připadalo jako hrozme krásné gesto. On sám si mnohdy povídal se svými již mrtvými prarodiči.
Chápal jí..Jenže najednou jako, by zapoměl mluvit..Místo zbytečných slov si dívku přitáhl k sobě do pevného a velkého objetí...Ta se zahrabala hlouběji do jeho hrudě...Cítil její teplo.
Marryrose poslouchala jak mu bije srdce v pravidelných intervalech. V jeho náruči se cítila bezpečně.Jako by jí v tomhle okamžiku nemohlo nic ublížit.Protože tu byl on,a jeho náruč která jí chránila.
Nechtěla aby tato chvíle skončila. Vydržela by takhle ležet věky. Jen aby ho cítila u sebe.Chtěla je mít všechny z sebe.Stali se součástí její rodiny.Součástí jejího krátkého života... Vybudovala si k nim vztah.Jiný než chovala k ostatním.Možná to bylo tím že je obdivovala dlouho..a teď je má u sebe v pokoji.Jednoho dokonce ve vlastní posteli...
921 slov.
