4. Mission

1K 58 10
                                    

Justina pohled

Zasmál jsem se a přešel za ní. „Nemusíme. Stejně mají volnou hodinu.“ oblízl jsem si rty a za pas si ji přitáhl k sobě.

„A o tu já nerada přijdu.“ mrkla na mě a odtáhla se ode mě. Došla ke dveřím a zatlačila do nich. To způsobilo, že se otevřely a ona vešla dovnitř. Rozběhl jsem se za ni a ona se na mě divně podívala.

„Já jenom, že mě pro tebe učitelka poslala. Bylo by divné, kdybychom nedošli spolu.“ osmál jsem se na ni a společně jsme vyšli ke třídě.

Když jsme tam došli, tak si nás nikdo ani nevšiml. Teda skoro nikdo. Ten co mluvil s Des a ten kudrnáč vedle něj nás pozorovali a na tvářích měli zvláštní úšklebek. Neřešil jsem je a šel do lavice za klukama, kteří nad něčím horlivě diskutovali, takže mou přítomnost ani nepostřehli.

„Ne, musíme tam vzít nějaké zbraně. Říkají tomu klid, to může taky znamenat, že nás chtějí odprásknout.“ řekl Fredo a něco si zapisoval do sešitu. Cody vzal svou propisku a přeškrtal mu to.

„Neblázni. Podle mě chtějí jenom dohodnout mír.“ řekl a taky něco zapsal do sešitu.

„Hele. Nějak jsme se dohodli. Vy vymyslíte, co vezmeme sebou a já nakreslím ten náčrtek, jak je zničíme“ řekl Ryan a sebral jim sešit. Poznal jsem ho. Vždycky do něj kreslíme naši útočnou choreografii, jestli se to tak dá nazvat. Nakreslíme si tam přibližný plánek místa, a kdo kde bude stát a co bude dělat.

„Ehm, ehm.“ falešně jsem si odkašlal a kluci sebou trhli ke mně. „Jste normální? Co kdyby tady teď stál někdo jiný než já? Mluvíte o tom trochu víc nahlas, než byste měli.“ řekl jsem jim a prstem kroužil u spánku na náznak Jste blázni. „A stejně. Na starost to mají Ian a Joseph.“ dodal jsem a pokrčil rameny. Kluci jenom přikývli a sešit schovali.

***

Už jsme doma. Přesněji řečeno – Jason McCann je doma. A už se chystáme a náš sraz s Black Dragons. Nakonec jsme se rozhodli, že tam půjdeme každý se svou osobní zbraní a půjdeme tam všichni najednou. Nebudeme dělat žádné postavení – nebo jak to mám nazvat. Kdyby náhodou se rozhodli střílet, každý z gangu jede na vlastní riziko. Budeme si krýt navzájem záda, ale nic víc.

„Všichni chápeme?“ zeptal se Ian, když nám znova zopakoval plán. Všichni jsme přikývli. Zvedl jsem z kuchyňského stolu svou zbraň a schoval si ji. Kluci ještě řešili, kdo bude řídit. Já naštěstí neřídím nikdy. Je to ta největší zodpovědnost, protože když jde do tuhého, musíte si pospíšit.

„Justine?“ zeptal se Joseph a já na něj jen přikývl, aby pokračoval. „Jak to bude s identitou?“ řekl Joseph a taky si schovával svou zbraň. „Myslím identitu Justina a Jasona.“ dodal a já jenom pokrčil rameny.

„Neřeším to. Je mi jedno, jestli mě poznají.“ Joseph jenom chápavě přikývl a všichni jsme se vydali do auta. Nakonec řídil Ian. Nemyslete si, že je jeho věk omezení. Je z nás všech v běhu nejrychlejší, a protože Black Dragons jsou BD, tak budeme potřebovat rychlého běžce – kdyby náhodou.

Nasedli jsme do auta a ještě chvíli řešili menší detaily. Po dořešení detailů, jsme si začali povídat jako kamarádi a bylo to velice zábavné. Často jsme se smáli.

Dojeli jsme na místo určení a vešli do skladu. Stálo tam sedm osob. Šest kluků a jedna dívka. Jsme tu správně. Je zvláštní, že nás je v gangech úplně stejně. Pomyslel jsem si v hlavě. Ta dívka se otočila a na tváří měla jakoby masku na ples. No, snad to chápete.

Love? Crap!Kde žijí příběhy. Začni objevovat