Listen to your heart (cz)

Balení a odjezd

Zítra, konečně  jedeme na lyžák. Prijedeme až za týden. Určitě to bude supr. Hlavně si teď musím všechno pořádně zabalit. Mám už připravenou Hromadu věcí, které si zbalim, takže si vytáhnu velký bágl. Věci si hezky vložím do tašky a do spod si ještě postavím lyžáky a helmu si dám do velké boční kapsy. A najednou uslysim: "Cink." Napsal mi Diviš. Napsal: "Ahoj, co děláš?" A já jsem mu na to odpověděla: "Ahoj, teď si balim věci do tašky na ten lyžák."
On: "Aha a kolik toho máš?"
Já: "No hodně, a ty už to máš všechno zabaleno?"
On: "Jo, a co dělá Domča?"
Já: "Asi balí."
On: "Koho?"
Já: "Koho asi, balí si věci.
A tak jsme si asi psali ještě patnáct minut. Takže zbaleno mám a co teď budu dělat? No asi nic. Půjdu se koukat na film. Který si dneska pustim? Asi horor. Orphan. Tak jo. Sednu si a začnu se dívat. Po konci toho hororu jsem celá zkoro rozklepana, protože se na horory moc nedivam a tenhle mě celkem vyděsil. A tak si jdu ještě zbalit lyže a nachystat si batoh. Ale dozvěděla jsem se, že Honza na ten Lyžák nejede, protože umí jen na snowboardu a nemá lyže. No tak nic no. Aspoň si s ním budu třeba psát. Ale bude se mi stýzkat.

Druhý den ráno:
Pomalu otevírám oči. Protřu si je. A pak se kouknu na hodiny. Je 8:05 hodin a já vylézám z postele, ale vůbec se mi nechce. Dneska jedeme na lyžák a je sobota, proto nestávám v sedm hodin. Dneska odjizdime v devět hodin od školy. A tak se jdu oblect a nasnidat. Když jsem připravena tak jdu s tatkou k autobusu, protože mi pomůže vzít ten těžký bágl. U autobusu už skoro všichni čekají a nakládají kufry do autobusu. Když je všechno konečně naložené v autobusu tak se rozloucim s taťkou a jdu najít Domču. Ta už sedí v autobusu a hlídá mi místo. Tak a už jedeme. Všichni řidiče nám mávájí, ale my je prostě ignorujeme. Bohužel tam pak za náma přijedou i mladší sourozenci. Mezi nima je i můj otravny bratr Michal. Vždycky mě před všema ztrapnuje, ale já ho nevnimam. Chvíli se dívám z okna. Vidím louky, stromy, domy, auta a tak dále. Potom se otocim a všimnu si, že za námi sedí Diviš a jeho kamarád. A tak si začneme povídat. Například o tom, jaké si myslíme, že to tam bude vypadat a jaké bude jídlo. Náš učitel říkal, že tam vaří rozhodně lépe, než v naší školní jídelně. Takže už se tam moc těším.  Už jedeme celkem dlouho, takže tam asi za deset minut budeme. Ani se nenadam a už vidím zasněžený kopec s pomou. Autobus zaparkuje a my bereme běžky a jdeme do kopce směrem k místu. Pro kufry a lyže nám prý přijede nějaké auto. Nahoře už vidíme krásné chatky, ve kterých budeme na ten týden ubytovaní. Když nám přivezli kufry tak jsme šli na chatky. Byly utulne a celé dřevěné. Nahoře byly tři postele a dole byla mala koupelna a gauč. Hrozně se mi ty chatky líbí. Začnu si vybalovat a chystat si věci na lyžování, protože za hodinu jdeme na svah. Super!!

Přijela jsem z lyžáku a hned píšu novou kapitolu. Nahoře máte obrázek te chatky z venku. Doufám, že se vám tato kapitola líbila. Jinak, za pár dalších kapitol to začne být ostřejší, tak se těšte. Děkuji za přečtení.
Vaše Anetlovesbook😊😍