Listen to your heart (cz)

7.den na lyžáku

PÁTEK.                                        Ráno jsme se těžko probudily. Vůbec se nám nechtělo, ale musely jsme. Zbalily jsme si všechny věci a nechaly si jen oblečeni na lyžování a na cestu domů. Převlékly jsme se z pyžam a šly na snídani. Tentokrát jsem si dala makovec a čaj. U stolu jsem si povídala s Michaelem, Divišem a Domčou třeba o tom, jaké to tady bylo a tak. Nikomu se moc nechce. Lyžování je supr. Po dobré snídaní jsme šli do našich útulných chatek. Učitel nám řekl, že chce, aby jsme si ještě zaližovali, a že  to bude dneska volnější. Převlékly jsme se tedy na lyžování a šly si nastoupit do skupin. Tam nás akorát upozornili na to, abychom jezdili opatrně a pak už jsme sjeli dolů ten kopec. Musíme si naposledy užít toto lyžování na tomto nejlepším lyžáku. Taky to byl náš první lyžák, ale rozhodně suprový. Několikrát jsem si sjela kopec s holkama a Divišem. Je to fakt super. A ten výhled co je úplně nahoře. Ach bože, je to nádhera. Po posledním letošním lyžování jsme šli na oběd. A ještě před ním jsme si zbalily všechny lyžařské věci a nechaly si jen ty na oběd a odjezd. Na oběd bylo rizoto. Bylo dobré. Fakt se totálně netěším na ty blafy ve školní jídelně. Fuj. Tady fakt vaří dobře. A už se těším na Flufy, mamku a taťku a ostatní. Po výtečném obědě jsme dostali povel jít na chaty a zabalit si poslední věci. Máme na to hodinu, ale my už jsme měli zabaleno, tak jsme šly na kontrolu k Divišovi a Michaelovi. Ti ještě neměli zabaleno. Tak oni balili a zároveň si s námi povídali. Už i jim se stýzká. Pak jsme hráli nějaké hry na mobilu a povídali si o celém tom bezvadném lyžáku. Hodina uběhla rychle a učitel nás svolal před chaty. Máme si prý vzít všechny své věci a odnést si je úplně nahoru k jídelně. "Jako vážně?" "Ten svůj těžký bágl tahat nahoru fakt nebudu!" Zdůraznila Domča. "Já mám taky hodně těžkou tašku!" Řekla jsem jí na to. A tak jsme si pro ty věci šly a tahaly je za sebou po sněhu do toho kopce asi čtvrt hodiny. Byla to teda hrozná makačka. A ještě lyže. Takže znovu dolů. Když jsme si pak všichni i lyže odnesli nahoru, věci nám naložili na auto a my jsme šli po asfaltové cestě úplně dolů k autobusu. Nastoupili jsme do něj a venku začalo pršet. Jenže ještě neměli ty tašky v autobusu tak jim šli naší kluci ze třídy pomoct at to nezmokne. My holky jsme si tam povídaly  nebo četly a hrály na mobilech.
A pak jsme si s Domčou pustily romantický film. Mám hrozně ráda romantické filmy. Dívat se jak se mají dva lidé rádi, chovají se k sobě hezky, ach bože. To je tak hezký. No a pořád jsme  čekaly, kdy už konečně pojedem, ale nic. Pořád ten autobus nejel. Stáli jámě tam asi půl hodiny. Potom přišli kluci a konečně jsme vyjeli. Vyjeli jsme asi o hodinu později. V autobuse jsme si povídali s Divišem a Michaelem. A pak jsme se začali nudit tak jsme se dívali na cestu. Počítali jsme auta, která kolem projela. Počítali jsme i stromy. A pak asi po hodině a půl jsme konečně dojeli ke škole kde nás už čekali rodiče. Všichni jsme na řidiče ze srandy křičeli, ať to otočí, že chceme zpátky na lyžák, ale nic. Rodiče nám za okny mávali. Když autobus zastavil tak jsme vystoupili a přivítali se se svými rodiči. Pak jsme se snažili každý si najit svůj batoh nebo tašku a lyže. Když jsem to asi po patnácti minutách našla tak jsem se šla rozloučit s holkama a šla jsem domů. Tam mě už čekala moje kočička Flufy, babička a děda. Ti se mě hned ptali jak jsem se tam měla a jestli to tam bylo hezké. Ja jsem jim samozřejmě všechno povyprávěla a šla ty věci vybalit. Pak už jsem byla unavená, tak jsem si šla lehnout.

Je tady další kapitola. Dneska trošku kratší. Snad se vám líbila a budu moc moc ráda za vote. A děkuji za přečtení. A teď už o lyžáku psát nebudu. Bude to sice o škole a tak, ale snad se vám to bude líbit.
Anetlovesbook😍🙈❤