Zpátky v Narnii [ DOKONČENO ]

2) Zpátky

   ,, Aaa ! " křičela jsem, když jsem padala volně dolů.
,, Ah, moje záda. " zanaříkala jsem při dopadu do trávy, ktera nebyla zas tak měkká jak by někdo řekl.

,, Kde je to jablko ? " pomyslela jsem si a podívala se na ruku, ve které by jablko mělo být, ale nebylo.

,, Tak tady je. " vydala jsem ze sebe bolestivě, když mi jablko dopadlo přímo na břicho.

,, Kdo jsi ? " otázala se mně cizí osoba, která z ničeho nic objevila nademnou.

,, Mé jméno je Kate, a kdo jsi ty ? "

,, Jsem král králů Petr. " odpověděl a natáhl ke mně ruku, aby mi mohl pomoci se zvednout.

Pomoc jsem od něho přívětivé přijala, chytla ho za nataženou ruku a s jeho pomocí se zvedla.

,, Děkuji. " pouze kývl hlavou na náznak, že to nic nebylo, a že rád pomohl.

Počkat. Říkal král králů ?

,, Ty jsi ten král králů Petr ? Syn Adamův ? " znervózněla jsem.

,, Ano. " odpověděl sebevědomě a s mírným úsměvem na tváři. Hned na to jsem před ním poklekla.

,, Prosím, povstaň, přede mnou  poklekávat nemusíš. " pořád neztrácel úsměv na tváři, ba naopak, byl ještě větší.

,, To já nemůžu, nejsem toho hodna. " zaprotestovala jsem. A navíc, je to pravda.

,, Jak kdysi řekl jeden můj dobrý přítel. Když takhle mluvíš, jsi. " řekl a zase se usmál.

Co má pořád s tím usmíváním ?

,, Nejsou to Aslanova slova ? " pomyslela jsem si, když to král králů Petr dořekl. Při přemyšlení jsem se zvedla z pokleku, jak si král přál.

,, Tak je to lepší, ale jak to, že mě znáš ? " nechápal.

,, Nejsem zde poprvé. V Narnii uz jsem jednou byla, dřív než jste došli vy, bájní králové a královny. " široce jsem se usmála.

,, Takže ty jsi tu už byla a věděla, že mi sem příjdem ? " kývla jsem na souhlas.
,, A jak to, že nejsi královnou Narnie ty ? "zeptal se znova.

,, To proroctví mluvilo o vás, ne o mně. Zas za to jsem princeznou Narnie. "

,, V tom případě. " pro změnu prede mnou poklek on.
,, Princezno Kate. "

,, Před princeznou nemusíš poklekávat. " zasmála jsem se.
,, Tak povstaneš králi králů Petře, nebo ne ? " musela jsem se ho zeptat, protože on pořád klečel.

,, Povstanu, ale ty mi nebudeš říkat král králů Petr. Pro tebe jsem jen a pouze Petr, platí ? "

,, Platí krá... Myslím, Petře. " odpověděla jsem a on povstal.

,, Nemělo by vás být víc ? " až teď jsem si uvědomila, že je tu jenom Petr, ale ostatní tři jeho sourozenci ne.

,, Jak to myslíš ? "

,, No, mají být dva synové Adamovi a dvě dcery Eviny a jsi tu jenom ty. Jeden syn Adamův. "

,, Ach, tak. Ostatní jsou na hradě. " ukázal směrem na hrad.

,, No to abychom se tam vydali, chci je poznat. " zaradovala jsem se a šla směr hrad.

,, Nezapomněla jsi na něco ? " otočila jsem se zmateně na Petra.

,, Postřech ! " křikl a hodil po mně mé jablko.

Jablko jsem chytila, tričkem od školní uniformy jsem ho očistila a kousla si.

,, Jdeš teda ? " zeptala jsem se s plnou pusou Petra, který na mě pořád hleděl s úsměvem.

Pouze kývl a šel ke mně.

,, Ty jsi jenom princeznou nebo i něčím jiným ? " zeptal se po chvíli chůze.

,, Popravdě, jsem i rytířkou Narnie. " hrdě jsem se poplácala po hrudi.

,, Počkat, ty jsi rytířka ? Takže to jsi musela bojovat ! " mluvil velice překvapeně.

,, Ano a ano, musela jsem bojovat. Narniané potřebovali mou pomoc, tak jako potom tu vaši. " koukla jsem na něj.

,, Páni... Jak budeme na hradě a bude čas, tak si zabojujeme. " oznámil nadšeně. S úsměvem jsem kývla na souhlas.

Než jsme se nadáli, byli jsme před hradem.

,, Úplně jsem zapomněla, jak vypadá. " vydechla jsem a dívala se užasle na hrad, který se tyčil vysoko do nebe.

,, Ty jsi tu asi dlouho nebyla, co ? " přistoupl ke mně blíž.

,, Celých šest let. " vydechla jsem skoro smutně.

,, Šest let jsi nebyla v Narnii ? " skoro otázku zakřičel, jak jí nemohl uvěřit. Pouze jsem kývla na souhlas.

,, To ti musíme pořádně vynahradit a ukázat. Šest let je dlouhá doba. " oznámil mi a pokynul rukou, abych šla jako první.

,, Jak myslíte, vaše výsosti. " zasmála jsem se a vydala se po kamenné cestičce, která vede až k hradu.

Petr šel hned zamnou.