Zpátky v Narnii [ DOKONČENO ]

1) Obyčejný den

   ,, Crr, crr. " začal mi zvonit velice otravný budík. 

,, No jo, však už vstávám. " zamručela jsem a natáhla ruku, abych mohla zastavit nepříjemné cvakání.

hlasitě jsem si povzdechla a začala se vyhrabávat z postele.

Po několika marných pokusech, se z postele dostat, se mi to konečně zdařilo a já se mohla vydat do koupelny. V ní jsem spáchala ranní hygienu a převlékla do školní uniformy.

Vyšla jsem, už upravená, z koupelny, vzala si tašku přes rameno, ve které se nachází mé učebnice do školy a šla po schodech z mého pokoje dolů.

,, Dobré ráno Kate. " pozdravila mě paní Jacksonová, se kterou jsem se potkala v jídelně.

,, Dobré ráno i vám, paní Jacksonová. " pozdrav jsem ji s úsměvem oplatila.

,, Svačinu máš v ledničce. " oznámila mi a ukázala na ledničku.

,, Děkuji mockrát. " poděkovala jsem a šla si jí z ledničky vytáhnout. Hned na to jsem ji přidala do tašky k učebnicím.

,, Nashle paní Jaksonová, odpoledne jsem zpátky. Tak jako vždycky. " pořád s úsměvem jsem šla ke dveřím.

,, A co snídaně ? " stihla se mě otázat dřív, než jsem odešla.

,, Nemám hlad a navíc už musím, za chvíli mi jede autobus. " odpověděla jsem a dveře otevřela.

,, Dobře, jen mi neumři hlady. " zasmála se a já s ní, poté jsem vyšla z domu a mířila rovnou na zastávku.

Při příchodu na zastávku jsem nemusela dlouho čekat, autobus hned přijel. Nastoupila jsem, sedla si a začla si číst knihu, kterou mám pořád při sobě.

Po necelých 20 minutách jsem dorazila na zastávku, ze které chodím do školy. Vystoupila jsem a zamířila k té nádherné budově, kde se musím dlouhé hodiny učit. Cesta tam mi netrvá moc dlouho, takže jsem tam vždy během pár minut.

,, Ahoj Kate. " pozdravil mě můj jediný kamarád na téhle škole, Jason.

,, Ahoj Jasone. " pozdravila jsem na zpět a sedla si k němu do lavice.

,, Jak se máš ? " začal konverzaci.

,, No, jde to. A co ty ? "

,, Úžasně. " vydechl s nadšením v hlase.

Chtěla jsem se zeptat proč, ale přerušil mě zvonek upozorňující, že hodina začíná.

,, Tak se měj Kate, zase v pondělí. A všechno nejlepší ! " zakřičel po mně Jason, který utíkal že školy.

,, Ty taky a děkuji ! " křikla jsem na zpět a zamávala mu.

Na zastávce jsem byla včas, takže jsem autobus nemusela dobíhat tak jako minulý týden.

Vysedla jsem z autobusu a bežela do domu za paní Jacksonovou.

,, Paní Jacksonová, už jsem zpátky ! " zvolala jsem po celém domě.

,, Ahoj Kate, něco pro tebe mám. " zjevila se za mnou se šibalským úsměvem.
,, Všechno nejlepší ! " vykřikla a podala mi dárek, který měla schovaný za zády.

,, Děkuji moc, paní Jacksonová, ale to jste vůbec nemusela. Upřímně... Ma narozky jsem na chvíli zapomněla. " celá překvapená jsem si dárek převzala.

,, Já vím, už tě přeci nějaký ten pátek znám. Dnes máš už 22 let. " zasnila se na chvílí. Já se pouze usmála a rozbalila si dárek.

,, Mockrát děkuji. " poděkovala jsem a silně ji obejmula. Dostala jsem novou knížku, kterou jsem si přála už delší dobu a peníze jsem na ni neměla.

,,  To nestojí za řeč. "

,, Když jste tady, tak já půjdu na zahradu si sednout pod strom, takže kdyby jste mě hledala, víte kde mě najít. " oznámila jsem.

,, A to nebudeš obědvat ? " nadzvedla jedno obočí v otázce.

,, Ne, mně stačila ta vaše vynikající svačina, kterou jsem měla ve škole. " mile jsem se usmála.

,, Tak si vem alespoň jablko, jsou čerstvá, byla jsem na trhu. " pokroutila hlavou a podívála se na mísu s jablky. Kývla jsem a sledovala jak paní Jacksonová odchází po schodech nahoru.

Vzala jsem jedno z krásné červených jablek a šla na zahradu. Sedla jsem si pod svůj oblíbený strom, kde na všechno zapomenu, pořádně si pročistím hlavu, a taky je tu chládek, který v létě ocením.

Sundala jsem si z ramene tašku s učebnicemi, jablko položila do trávy a otevřela svoji novou knihu. Jablko jsem chytila do volné ruky, opřela se zády o strom a začala si číst. Zakousla jsem se do štavnatého jablka a přesně v tu chvíli se zvedl vítr. Myslela jsem, že začne pršet, ale na nebi nebyl žádný mráček.

,, To nic nebude. " pomyslela jsem si a pustila se zase do čtení, když v tom...