Two Boys, One Girl (Kovy, Ment)

Část Sedmá

Ráno jsem se probudila v 7. Cítila jsem se strašně když jsem si uvědomila že chudák Honza kvůli mně skoro nespal. Pomalu jsem vyklouzla z jeho obětí a šla jsem udělat snídani. Udělala jsem palačinky s banánem a čokoládou. K tomu jsem dala vanilkovou zmrzlinu a uvařila jsem ovocný čaj. Všechno jsem to naservírovala na stůl a čekala až se Honza vzbudí. Po chvíli se vzbudil. ,,Dobré ráno!" řekla jsem a dala jsem mu pusu. ,,Dobré. Co to tady tak nádherně voní?" řekl a já jsem ukázala na stůl. Šel si sednout a jedl. ,,Mňam, to bylo vynikající! To si fakt nemusela." řekl když dojedl. ,,Musela! Vydržel jsi se mnou když jsem brečela jak malá holka. Já bejt na tvím místě tak se na sebe vykašlu. Nevim jak jsi mohl být tak hodný a milí, když já jsem byla protivná a ubrečená." sklopila jsem hlavu. On mně objal a dal mi pusu do vlasů. ,,No vidíš už to děláš zas!" řekla jsem uraženým hlasem. Tak nádherně se pousmál. ,,Tohle je moje práce. A já při tobě budu stát při dobrém i špatném. To byla moje chyba že jsi mněla ten zlý sen. Nemněl jsem ti pouštět ten horor." řekl klidným hlasem. Já sem se koukala do zemně. On mi zvednul hlavu a políbil mně. ,,Miluji tě." zamumlal. ,,Já tebe taky." řekla jsem mu a šla jsem se obléct protože jsme mněli sraz s Karlem. Toho srazu jsem se dost bála protože Honza mu chtěl říct že jsme spolu. Byla jsem z toho nervózní. Ale také jsme chtěli natočit to video takže jsem chtěla vypadat hezky.Nanesla jsem si makeup, korektor a pudr. Udělala jsem si hnědo-černé kouřovky a linky. Všechno jsem to zakončila řasenkou. Oblékla jsem si šedý crop-top a černé džíny s dírami na kolenou. Vzala jsem si černý vak a černo bílé Adidasky. ,,Jdeš?" zavolal jsem na Honzu. Chvíli jsem čekala na odpověď která pak přišla: ,,Jo ještě 5 minut." Zasmála jsem se a napsala jsem Karlovi.

A: Za chvíli jsem tam
K: Dobře budu čekat

Chtěla jsem mu ještě napsat alespoň "Ok" ale vyrušil mně Honza. ,,Wou, mám otázku jak to děláš že jsi každým dnem krásnější?" řekl a dal mi ruku okolo pasu. Neodpověděla jsem mu protože jsem ani nevěděla co mu na to mám říct. Čím blíž jsme byli k Kájovu bytu tím víc jsem byla nervózní. Když jsme už stáli před bytem Káji tak jsem se nervózně zeptala Honzy: ,,K-kdo mu to řekne?" On se usmál. ,,Já mu to řeknu jo? Neboj určitě mu to vadit nebude." pokusil se mně uklidnit ale nepovedlo se mu to. Zazvonili jsem na zvonek a mně se záčal před očima odehrávat ten sen znovu. Strašně jsem se bála. Když jsme vešli dovnitř tak k nám přišel Kája. ,,Ahoj!" řekl já jsem ho taky pozdravila a podívala jsem se na Honzu. On se usmál. Byl úplně vklidu. Nechápu to. Já jsem tady úplně vystresovaná a on je úplně klidnej. ,,Karle potřebujeme ti něco říct." začal Honza. ,,Víš mi jsem se dali s Am dohromady. Doufám žd ti to nevadí."
Pohled Káji:
,,Víš dali jsem se s Am dohromady. Doufám že ti to nevadí." řekl Honza. V tu chvíli jsem se cítil jako kdybi mi nikdo vrazil nůž do srdce. Nevím proč ale v tu chvíli jsem cítil potřebu mít Am jen a jen pro sebe. Asi jí vážně miluju. Ale to jim nemůže říct. ,,To víte že mi to nevadí, přeju vám to!" obajmul jsem Am. Bylo vidět že jí spadul kámen ze srdce. Ale to asi jenom jí. Já jsem se cítil strašně. Nechápal jsem jak jí mohl zbalit za dva dny. Já se s ní znám 15 let! Ale to bude asi tím že jsem o ní neprojevil zájem. Jsem debil.

Takže máme tu další část. Hvězdičkujte, komentujte a u další části. Vaše Anny...