Two Boys, One Girl (Kovy, Ment)

Část Patnáct

Pohled Káji:
Probudil jsem se ve své měkké, vyhřáté posteli. Nechtělo se mi vstávat ale musel jsem. Vstal a šel jsem si udělat​ snídani. Udělal jsem si ovesnou kaši s jahodami. Do ruky jsem si vzal mobil a napsal jsem Am.

K: Ahoj Am!
A: Ahoj
K: Co děláš?
A: Nic ležím v posteli :D
K: A nechtěla by jsi jít večer do kina?
A: No dobře a na co?
K: No to je překvapení. Tak ve 21:30 před Novým Smíchovem?
A: No tak dobře. Uvidíme se
K: Dobře

Tak mi můj plán vyšel. Teď už jenom koupit po internetu lístky na nějaký horror u kterého se já bát nebudu. Zapnul jsem Google​ a začal jsem hledat jaký horror dne dávají. Nejlepší se mi zdálo jít ve 22:00 na film Kruh. Ten už jsem viděl takže bych se úplně bát nemusel. Odnesl jsem misku ve které jsem měl ovesnou kaši. Nechtělo se mi misku mít tak jsem jí tam jen položil a odešel jsem ze sebe udělat člověka. Na hlavě jsem si udělal můj obvyklý účes. Vzal jsem si modré tričko a šedé kraťasy. Byl jsem asi hodinu na mobilu a poté jsem se rozhodl že už konečně sestříhám to video s Am a Honzou. Začal jsem si pouštět záběry. Po chvíli to skončilo tak že jsem celou dobu sledoval jedině Am. Je tak strašně krásná. Proč musí mít přítele?! A proč zrovna Honzu?! Seděl jsem u mého Macbook a pozoroval jsem Am ve videu. Poté jsem můj pohled odvrátil na Honzu který vypadal že se baví. Ale já se nebavím. Nejlepší by bylo aby umřel. Běholo mi v hlavě. Byl jsem naštvaný. Ani nevím proč ale byl jsem. Ale uklidnil jsem se když jsem si uvědomil že dnes večer budu s Am sám. Ale zase kvůli tomu aby Honza dostal to co chce. A já? Nic. Alespoň si udržím kamarádku. Začal jsem stříhat. Asi po hodině a půl jsem video mněl dostříhané. Dal jsem ho rendrovat a šel jsem na oběd do mé oblíbené restaurace. Najedl jsem se a šel jsem domů. Cestou jsem potkal dvě faninky. Popovídali jsme si a vyfotili jsme se. Když jsem došel domů vydal jsem video. Do názvu jsem napsal: "Nikdy jsem...! | KOVY". Napsal jsem Am že video už vyšlo.

K: Už jsem vydal to video s tebou a Honzou
A: Fakt? Super! Jdu se na něj hned podívat

Byl jsem rád za skvělé ohlasy. Ale občas se tam objevily komentáře typu: "A vy spolu chodíte?" "Bude Girlfriend tag?" A takhle. Rozhodl jsem se tyto komentáře ignorovat. Teď už mi jen zbývalo čekat do večera.
Už bylo 21:00 takže jsem se rozhodl vyrazit. Vzal jsem si sebou jen klíče, peníze a mobil. Přesně ve 21:30 jsme stál před Novým Smíchovem? Rozhlédl jsem se kolem sebe jestli tu někde Am není. Byla tam. Stála kousek od vchodu a měla na sobě černou rozepnutou košili pod kterou měla bílé triko a bílé roztrhané džíny. ,,Ahoj Am!" zakřičel jsem na celé kolo. Ona se ohlédla za hlasem a běžela ke mně. ,,Čau Karličko!" Řekla a skočila mi kolem krku. ,,To tě naučil Honza co?" zeptal jsem se jí a ona s úsměvem kývla. ,,Jdeme?" ona kývla. ,,A na co vlastně jdeme?" zeptala se mě Am a pozvedla obočí. Já jsem se kulišácky usmál. ,,No nevím jestli ti to mám říct." obrátl jsem se na ní a ona na mě udělala psí oči. Tomu se prostě nedalo odolat. ,,Dobře ale slib že nebudeš odmlouvat." Usmál jsem se a ona pozvedla obočí a váhavě řekla: ,,Dobře." Už jsme stáli před kinem. Podíval jsem se směrem k pokladnám a pak na ní. ,,Jdeme na Kruh." řekl jsem vážným hlasem a chytl jsem jí za ruku protože mi bylo jasný že nebude chtít. ,,Ne na to nejdu! Pusť mě!" Jen jsem se mírně usmál. Došli jsme k pokladnám kde se Am už uklidnila. Zaplatil jsem lístky a šli jsme do sálu kde se měl film promítat. ,,Nenávidím tě." Řekla Am nabručeně. Znovu jsem se nad jejím chováním jen pousmál a čekal jsem než film začne. Když se v sále setmělo rozhlédl jsem se kolem sebe. ,,Vypadá to že jsme tady sami! Tím lepší!" Pošeptal jsem jí. ,,Super." řekla sarkasticky. Viděl jsem jak zarývá nehty do sedačky. Chytl jsem jí za ruku a ona se mi podívala do očí. ,,Není to tak zlý. Věř mi to." Ona nahlas polkla a odvrátila svůj pohled na obrazovku. Při každé lekačce mi vždy zmáčkla ruku tak pevně že jsem myslela že mi jí zlomí. Když film skončil tak jsem se začal zvedat a balit si. ,,Nebylo to tak zlý ne?" Řekl jsem s úsměvem na tváři. ,,Nebylo?! Nebylo?!" Zvýšila hlas. ,,Samara mě teď zabije!" Zakřičela na mě. Já jsem se okamžitě začal smát. Když jsem vyšli před budovu tak jsem řekl: ,,Tak děkuji že jsi to se mnou vydržela a že jsi mě nezabila. A Ahoj." Už jsem se chtěl otočit ale v tu mě chytla za ruku. ,,A nemohl by jsi dnes přespat u mě když už jsi způsobil to že asi po zbytek života neusnu." Řekla a usmála se. Ani jsem jí neodpověděl a prostě jsem šel za ní. Odemkla dveře svého bytu a okamžitě rozsvítila. ,,Prosím tě! Neblbni." řekl jsem s úsměvem na tváři. ,,Nikdy nevíš!" Řekla mi také s úsměvem na tváři. ,,Tak já budu spát na gauči." Sedl jsem si na něj a vyndal jsem si mobil z kapsy. ,,No to ani náhodou! Ty budeš hezky se mnou v posteli. Ale žádný úchylárny!" Řekla a já jsem dostal totální výbuch smíchu. Ona odešla do koupelny asi se převléknout. Já jsem odešel do ložnice a lehl jsem si do její postele. Asi bych se na toho Honzu neměl tolik zlobit. Díky němu budu s Am v posteli. Na mobilu jsem si nařídil budík na 5:50 a čekal jsem až Am přijde. Měla na sobě tílko s kráťáskama. Lehl jsem si a ona ke mně. Zhasla lampičku na nočním stolku a přitulila se ke mně. ,,Dobrou noc." Řekl jsem jí. Ona zívla a položila si svou na mou hruď. ,,Dobrou noc Karličko."

Je tu další část!! Jeeeej všichni jsou šťastní! Doufám. No ale tentokrát je trošičku delší má 1015 slov takže doufám že vám to nevadí. Prostě jsem potřebovala nacpat tohle vše do jedné kapitoly. A to jsem to i hodně zkracovala. Takže místo dvou krátkých kapitol vyšla jedna dlouhá. Hvězdičkujte, komentujte a u další části. Vaše Anny...