Jiná dimenze (by SallyPejr)

Specialista z Torchwoodu

„Co mi to ten chlap přinesl?" nechápe John, když se probírá cestovkou s oblečením od Jima. Moriarty je hubenější a o chlup drobnější než on a taška vypadá, že sbalil vše, co je mu velké a přinesl mu to.

„Tohle vypadá spíš jak pro nějakého puberťáka." prohlásí John a ukáže Sherlockovi triko s velkou britskou vlajkou a nápisem 'Keep calm and ship it.'

„Ještě je tu možnost, že se nebudeš oblíkat vůbec a zůstaneme tady." navrhne Sherlock. Sám už je oblečený do černých kalhot a uplé bílé košile. Jen vlhké vlasy naznačují, že byl ve sprše.

„Máme schůzku, jestli si nepamatuješ." řekne John vážně, ale drobný úšklebek jeho vážnost dost mírní.

„Schůzky se dají vždycky odložit." řekne Sherlock tichým vemlouvavým hlasem a zezadu Johna obejme. Chce doktora políbit na krk, ale když jsou jeho rty sotva pár milimetrů od Johnovi kůže, ozve se zaklepání na dveře.

„Ehm, nerad ruším, ale dorazil ten specialista." řekne Jim zpoza dveří. „Sherlock vyhrožuje, že jestli si nepohnete, že vás vykouří."

„Idiot." zamumle Sherlock do Johnova krku.

„Kdo přesně?" zeptá se John pobaveně.

„Holmes, Moriarty, odborník." shrne Sherlock.

John si znovu prohlédne podezřelé triko z Moriartyho tašky, ale nakonec se rozhodne, že si ho obleče. Není čas probírat se taškou a hledat něco lepšího.

„Sherlocku, pusť mě. Musím se oblíct." řekne John muži, který ho stále drží kolem pasu.

„Ne." řekne Sherlock tiše. Zní přitom jako dítě, které ještě nechce jít spát.

„Když mě nenecháš se obléct, budu muset jít dolů k ostatním jen v riflích. To by bylo trochu trapné." povídá John.

„Mně by to nevadilo." usoudí Sherlock a ještě o trošku víc se k Johnovi přitiskne.

„Když to nebude vadit tobě, tak to nejspíš nebude vadit ani tvému druhému já." spekuluje John. „Jima to nejspíš překvapí a bude si připadat stejně trapně jako já a ten odborník se asi bude dost divit." povídá John s nadějí, že uhodí na Sherlockovu žárlivou strunku. A nespletl se.

„Johne, pospěš si s tím oblíkáním!"

- - o - -

V obýváku dle zvyku sedí Sherlock a Jim ve svých křeslech a u krbu postává vysoký a docela pohledný chlápek se zářivým úsměvem ve tváři. Ten nepohasne, ani když do místnosti vejdou Sherlock a John z jiné dimenze.

Muž se odlepí od krbu a přejde k nim.