Další den byla škola. Cameron o mě nezavadil ani pohledem. Nedivím se mu. Abych se přiznala, neskončila jsem s ním. Byl naštvaný i když to bylo hnusný to co mi řekl, furt mi ho je líto. Já ho zradila. To všechno zažívá kvůli mě. Nechci aby se na mě zlobil. Proboha co to kecám? Zním jako kdybych k němu něco cítila. Ne to ne.
Právě máme francouzštinu. Cameron sedí vedle mě. To bude napětí.
Právě si sedl vedle mě a hned na to Zazvonilo. Koukla jsem se na něj a slzely mi oči. Radši jsem věnovala Pohled učitelce.
,,Děti dneska si probereme historii různých umění ve Francii. Chce někdo dobrovolně být zkoušen? Nehlaste se všichni"
Myšlenkami jsem byla jinde. Cameron koukal na zem a byl smutný, naštvaný a taky nevyspalý. Bůh ví kde spal. Z mého přemýšlení mě probral hlas učitelky.
,,Nicole Barnes a Cameron Dallas pojďte oba na zkoušení"
Podívali jsme se na sebe a šli k tabuli.
,,Vy ostatní si zatím přečtěte stránku 23 a 24 v učebnici"
Nahlas jsem polkla. Cameron stál hned vedle mě. Cítila jsem se divně. Ale snad to umím.
,,Takže Nicole pověz mi něco o obrazu od Leonarda Da Vinciho"
Koukla jsem se na Camerona a ten mě sledoval.
,,No...obraz se jmenuje Mona Lisa a namaloval ho na počátku 16. Století...."
Něco jsem ji tam odkecala a Cameron občas odpovídal taky. Pak jsme se posadili a věnovali se učebnici. Mě to ale nedalo a promluvila jsem na něj:
,,Camerone...vím že se mnou nebudeš chtít mluvit, ale já se nechci hádat"
,,Nicole ty nevíš jaký to je. Několik let nemít otce a pak si přijede a tadá je tu"
,,Mám mámu pryč. Taky to pro mě není lehký"
,,ale vidíš se s ní občas. A to že to dokonce tvoje rodina zařídila mi dost ublížilo"
,,Camerone já se omlouvám"
,,Ne Nicole. Tohle nejde jen tak odpustit. Věděla jsi to a neřekla mi to. Zklamala jsi mě"
,,Came-"
,,ticho tam vzadu"
Okřikla nás učitelka a my ztichli. Chtělo se mi brečet. Nevím proč mě to tak vzalo. Je to přece Dallas. Fajn přiznávám. Ta noc s ním se mi líbila. Bylo to úžasný. Nechci se s ním hádat. Uvidím jestli změkne.
Pohled Camerona:
Nechtěl jsem s ní mluvit. Ublížila mi. Já ji měl rád. Začínala se mi líbit. S ní jsem se cítil jinak. Něčím mě přitahovala. Nebyla jako ostatní děvky. Jenže teď jsem Stratil o ní iluzi že je to skvělá holka. Ale já ji kurva chci. Co to zase melu Dallas nikdy nikoho nechtěl na víc než jednu noc.Právě jdu domů. Včera jsem přespal u Aarona. Máma mi furt volala ale já ji to nevzal. Jsem na ni furt nasranej.
Odemkl jsem dveře a v obýváku seděla matka s 'otcem'.
,,Camerone kde jsi byl víš jak jsme se o tebe báli?"
,,vy? Spíš jen ty ne?"
,,Camerone pojď sem si sednout něco ti musím říct."
,,Co chceš?"
Sedl jsem si naproti němu a vybídl ho ať mluví.
,,No Camerone chci ti říct jednu hodně důležitou věc."
,,jakou?"
,,Jsi následník trůnu"
,,cože?"
Vyprskl jsem smíchy.
,,nesměj se je to pravda. Jsem král v Londýně. Mám tam království. Jenže jsem na to už starý a musím to dát svému synovi. To je taky důvod proč jsem odešel. Aby tě nikdo neotravoval a ani tvoji matku."
,,Proto jsi mi lhala?"
,,bylo to pro naše dobro"
,,a co teď bude se mnou"
Zeptal jsem se ho.
,,Hlavně to nikomu neříkej. Nesmíš to říct Nicole. Já na tobě vidím, že ti na ni záleží a mohla by si myslet, že ji chceš jen proto že můžeš mít všechno"
,,Můžu mít všechno?"
,,Skoro jo"
Chytl jsem se za pusu a usmál se. Tohle se mi líbí. Takže já jsem budoucí král. Wow. Objal jsem je oba a šel do pokoje. Stoupl jsem si před zrcadlo a řekl si sám pro sebe:
,,Teď můžu mít vše co chci. A já chci JI a to co chci, JÁ dostanu za každou cenu"
Další díl je tu. Dneska jsem vám udělala radost a napsala další. Snad se vám líbil a pokračování příště papa Ann ☺❤
ČTEŠ
King Cameron Dallas [DOKONČENO]
FanfictionCameron Dallas je syn krále. On to ale neví, že je dědic a ani neví, že jeho otec žije. Začíná jako obyčejný kluk, který se zamiluje do jedné holky. Nicole Barnes. Ta obyčejná holka, která si nenechá všechno líbit a Cameron o ní musí bojovat. Jestli...