Neko Klan ? Ne Jen Představivost. W/Ciel Phantomhive, Andrien Agreste Atd.

1. kapitola

-Denisy pohled-
"Samanho, vstávej! Dělej!" Uslyšela jsem najednou, ale bylo mi to celkem putna, kočka potřebuje spánek... Najednou do mě něco začne strkat packama a to mě už naštve tak vstanu a zasyčím. "Klid holka, klid" zasměje se a já bych ho nejraději už vážně zabila. Pitomec Michael.

"Co se zase děje..." zeptám se, proměním se na svou lidskou podobu a protáhnu se.  On se taky promění a řekne "Sabina a Sebastian se zase perou, takže potřebujeme helpnout." Já se plácnu přes čelo. "Už zase? Zaveď mě tam." Řeknu. Ukáže gesto 'pojď za mnou' a tak za ním jdu.

Po 5 minutách dojdeme na místo a hned vidím jak všichni jsou v kolečku okolo těch dvou. Hned jak se procpu dopředu tak je vidím jak na sebe úšklebky koukají. Vím co to je za úšklebek... No spíš úsměv. Je to zamilovaný úsměv... Koukají na sebe oba tím úsměvem... Celkem se divím že se na sebe takhle koukají.

Když se všichni rozpustí tak se ti dva chytnou za ruce. Já si toho všimnu a tak se za nima rozběhnu. "Hej vy dva, wait!" Zakřičím na ně a oni se zastaví. "Děláte si prdel? Já myslela že se nemáte rádi!" Řeknu a začnu se chechtat.

"Eee, no tak sorry... Nejdřív jsme se neměli rádi, ale pak jsme se líp poznali, no... a ono došlo to až sem" řekne jednoduše Sebastian a Sabina se k němu přitiskne, obejme ho a Sebastian jí objetí oplatí. "Tak jste mi to mohli alespoň říct, hlavně ty Sabino." Odpovím. "No jo no, sorry.." omluví se. "To je dobrý, měli bychom jít na lov, jestli se chceme nasnídat" mrknu na ně a jdu pryč. Ještě že se udržujeme hlavně v lese kde je dostatek potravy.

"Guys, hned ke mě!" Zakřičím a všichni hned přiběhnou. Cítím se jak mamka 8 koťat. A to jsem tu nejmladší. Jen kvůli tomu že se jim zdám nejvyspělejší ze všech mě pověřili jako "velitelku". Ale stejně se chovám normálně ke všem.

"Pokud se chcete nasnídat, tak bychom měli vydat něco ulovit. Skupiny si rozdělte jak chcete." Řeknu jednoduše a jak jinak, Sabina a Sebastian jdou spolu. Jak nečekané, řeknu v hlavě a uchechtnu se. Ostatní udělají jednu skupinu, teda kromě Michaela, ten jde zase jako vždy se mnou. A ani mi to nevadí. Někdy si to nechci přiznat, ale... Celkem se mi líbí...

"Tak co? Jdeš?" Dloubne mě do žeber. "Eee... C-c-co? Jo-jo-jo promiň" začervenám se a on si toho všimne. "Nečervenej se" řekne, zasměje se a dá mi pramen vlasů za ucho.

-Po lovu-
"Jelen stačí ne?" Zeptám se. "Podle mě jo, stejně hádám že oni toho taky našli hodně, pojď jdeme založit oheň a upečeme toho jelena." Řekne a táhne mě k ohništi. Vše připravíme a už začínáme opékat toho jelena.

Najednou uslyším jak jde parta 5 lidí. Už se vrátili. "Samantho? Kde jste?" Zavolá Alex. "Tady!! už opékáme jelena!" Zakřičím a slyším že jsou směrem k nám. Hned jak je uvidím tak zjistím že ulovili srnku a divočáka. Možná to je hnusné, že takhle lovíme v lese, ale tak něčím se živit musíme. Po chvilce se vrátili i Sabina s Sebastianem. Nic nenašli.

Když se jelen pořádně upekl tak jsme se najedli a zbytek ulovené zvěře si schovali na večer. Zítra se přesuneme jinam. Nebo nás Anglický Institut najde, zavře a budou nás zkoumat. A to nikdo nechce. Teda aspoň já a Michael ne. To vím na 110% protože jsme se spolu o tom bavili.

Všichni si šli po pořádně snídani odpočinout a já nebyla výjimkou. Hned jak jsem si lehla tak si vedle mě lehl Michael. No jako, ne že by mi to vadilo, ale pořád je všude se mnou. Jako kdyby si mě chtěl hlídat...