Neko Klan ? Ne Jen Představivost. W/Ciel Phantomhive, Andrien Agreste Atd.

8. kapitola

Tak jo 😂😂 rozhodla jsem se že z tohoto příběhu udělám takový mix 😂😎😝 předem varuji že v tomto příběhu od teď bude Neko, Kuroshitsuji a Miraculous Ladybug, teda spíš jen Adrien Agreste a.k.a Černý Kocour jak všichni víme. Teda hlavně to ví ti co viděli Miraculous Ladybug. To je vše

Užijte si čtení 😆😄😝

-Pohled Sammy-
"Nech mě být" začnu křičet a utíkat uličkami. Nevím proč ale chodí zamnou nějaká muž nebo chlap okolo 17 let v černém elastickém oblečku a má uši a ocas. Jako já... A oči měl smaragdově zelené a blonďaté, rozcuchané vlasy. Já se zastavím a začnu na něj koukat jako na nevím co. "Ale, ale, ale... Já ti nic neudělám" Uchechtne se. "Spíš těm co ti ubližují něco udělám. Koukej" řekne a ukáže za mě. Tam uvidím nějaký muže v kuklách kteří na mě míří zbraněmi. Začínám mít větší strach. Už nemám strach z toho neznámého, ale z těch lidí. Neznámý v oblečku stál zamnou a najednou vyběhl. Vyběhl k těm chlapům a na jednu ránu je porazil všechny. Najednou se tam objevil Ciel. Přiběhl ke mě a objal mě, já ale jen pořád koukala před sebe kde stáli ti padouši. "Kdo jsi !" Křikne na neznámého v oblečku. "Jsem Černý Kocour" řekne vyleze po žebříku co byl v uličce na střechu a odskáče pryč. Ciel mě jen pořád objímá.

Najednou se probudím a vykřiknu strachem. Jsem celá zpocená a rychle mi tluče srdce. Podívám se na hodiny a všimnu si že je skoro 9 hodin ráno.
Najednou do pokoje vtrhne Ciel až leknutím zaječím. "Co se děje!" Řekl když jsem vykřikla. Rychle ke mě přiběhne a sáhne mi na čelo. "Celá hoříš!" Řekne a odběhne na chodbu.

"Sebastiane ! Přines obklad a teploměr ! Dělej !" Zakřičí do chodby.
Já jen sedím na posteli a koukám na něj. Přijde ke mě a posadí se ke mě na postel. "Co se děje" řekne znova. "Nic... Jen jsem měla noční můru" řeknu a hlavu sklopím a koukám na své ruce.

On mou hlavu nadzvedne a koukne se mi do očí. Pak ji pustí. "Jaká noční můra?" Zeptá se mě. Když chci začít mluvit tak se otevřou dveře a přijde Sebastian s malým ručníkem, mísou vody a teploměrem. To vše měl na tácu.

Položil to na můj velký noční stolek co mám vedle postele a postavil se kousek dál. "Ještě něco potřebujete?" Zeptá se a podívá se na mě. "Ne nic. Tohle je vše. Můžeš jít." Řekne a Sebastian odejde.

Ciel vzal ručníček do rukou, namočil ho do vody, vyždímal a dal mi ho na čelo. Pak vzal ještě teploměr. "Otevři trochu pusu" řekne a já tak udělám. Dá mi do pusy teploměr a já zavřu pusu aby mi nevypadl.

Když teploměr zapípal tak mi ho vyndal z pusy a koukl se na něj. "Nemáš teplotu" řekne a teploměr dá na tácek. "Tak a teď mi řekni o tě noční můře" řekne a já mu to vše řeknu.

"Vážně muž v černém elastickém oblečku, který měl blonďaté vlasy, smaragdové oči, a měl černé uši a ocas?" Zeptá se a já jen přikývnu. "Včera byl ve zprávách. Zastavil kapsáře. Prý se také jmenuje Černý Kocour" řekne a mě se otevře pusa.

"Tak proč byl v mém snu?" Zeptám se jenom "Já nevím. Ale zachránil tě tam" řekne. Jo zachránil. "Ale nejdřív jsem si myslela že mi chce něco udělat" řeknu tato slova na jeden nádech. "Nic ti neudělal, to je hlavní. Pokud by ti něco udělal tak bych si ho našel a vlastnoručně ho zabil. A bylo by mi jedno že ti udělal něco jen ve snu" řekne na jeden nádech zas on a obejme mě. Objetí mu oplatím.

Najednou mě pustí, stoupne si a řekne "Pojď se nasnídat, počkám za dveřmi, ty se zatím převlékni." A odejde za dveře. Vážně tam čeká. Rychle vylezu z postele a vezmu si oblečení. Učešu si vlasy a jdu. Když otevřu dveře tak na mě spadne Ciel. Byl opřený o dveře.

Oba se začneme smát. Sleze se mě a podá mi ruku. Já ji s radostí přijmu a postavím se. Oba se pořád trochu zasměje. Najednou okolo nás projde Hrobař. "Vy jste mi vzali pytlíčky s čajem že jo!" Vykřikne, postaví se předemnou, chytí mě za ramena a podívá se mi do očí​.

"Ne ?" Řekněme já a Ciel oba na ráz a znova se začneme smát. "Tak nevzali no. Bych to poznal." Řekne a odejde. Začneme se smát ještě víc až nemůžu dýchat. Když se přestaneme smát tak jdeme do jídelny. Do obrovské jídelny. Je tam obrovský stůl jak na svatbu. Ciel odsune židli až vzadu. Proč tak daleko. "Pojď se sem posadit." Řekne a já tedy jdu, posadím se a on mě přisune ke stolu a posadí se vedle mě.

Najednou začnou chodit služebné. Žije si vážně dobře.  Řeknu si v hlavě. Ty služebné před nás 2 dají mísu s ovocem. Pak volská oka na tácu a na tácu vedle slanina. Pak tam postaví ještě mléko ve sklenici a medové kroužky. Ty já nejraději !

"Co si dáte pane ?" Zeptá se ho jedná služebná. "Jako obvykle" řekne Ciel a služebná veme misku, nasype do ní medové kroužky a zalije je mlékem. Dá to před Ciela ale ten nezačne jíst. "A vy madam ?" Zeptá se tentokrát služebná mě. "T-to samé. Prosím" řeknu trochu koktavě. Celkem se stydím když mi snídani dělá služebná. Ne mamka nebo já sama.

Služebná dá předemne to co jsem si řekla a odešla. "Dobrou chuť" řekne Ciel "Dobrou chuť" odpovím a oba začneme jíst.

-Pohled Ciela-Po snídani-
Dala si také medové kroužky. Jako obvykle když jsem s ní snídal. Nikdy si nedala nic jiného. Já od doby co jsme se rozešli také ne. Začali mi chutnat. Teď už sedím ve své pracovně. Sammy šla ven. Nic se jí nestane, to jsem si jist. Sebastian jí nenápadně hlídá. Podle mě ani neví že tam Sebastian je.

-Pohled Sammy-Ve městě-
Šla jsem do města. Ciel mi to překvapivě dovolil. Ale nejsem tu sama. Je tu i Sebastian. No teda on se snaží být nenápadný a dělá že tam není, ale já o něm vím. Buď řekl Ciel ať mě hlídá nebo mě chce Sebastian stalkovat. A to by nebylo poprvé...