The Image of Kurt Cobain

18. 2. 2014

Předešlý den jsem se probudila s takovou bolestí hlavy, že jsem nebyla schopna ani vstát. Nejsem si moc jistá, jak jsem se dostala domů... Zvláštní ale je, že si pamatuji každý detail z toho večera. Jo, z toho s Kurtem. Teda až do té doby než jsem do sebe nacpala to svinstvo, což bylo až nad ránem.

No, takže po tom, co mě Kris pozval a taky potom, co jsem se vymotala ze záchodu, jsme společně s Kurtem, Krisem a Davem zamířili k jejich dodávce. Předpokládala jsem, že si jen třeba vyzvednou nějaký věci a půjdeme, ale když si Kurt kecl na ušmudlaný gauč do zadního prostoru dodávky, pochopila jsem. Měli tam vyloženě udělaný obývák, nechyběl ani minibar.

Trochu jsem se ušklíbla a zabručela: „Celebrity."

Tak jsme tam zakotvili, i když jsem nebyla moc nadšená. Kluci vytáhli pivo a zapálili si. Opatrně jsem se posadila vedle Kurta na gauč.

On se na mě povzbudivě usmál a oslovil mě: „Hele není ti zima? To tričko co máš na sobě, nevypadá moc teple." Po tom co to vyslovil, mi naskákala husí kůže, uvědomila jsem si, že zima je mi vcelku dost. Nebo jsem snad měla husí kůži z jeho starostlivého hlasu? Kdoví. Probrala jsem se ze svých myšlenek a došlo mi, že se na mě Kurt pořád dívá a čeká odpověď.

„Ehm... jo je, ale to neva, neřeš." Než jsem to stačila doříct, Kurt už v ruce držel svetr, který si bleskově vysvlékl a nabízel mi ho.

„To jsi nemusel, díky, Kurte." Pousmála jsem se a pohledem spočinula na jeho rukách. Rukávy trika měl krátké a nešlo si nevšimnout starých i nových jizev, kterými byly ruce pokryté od shora dolů. Znova jsem si vzpomněla na tu obrovskou jehlu. Z obrazu zfetovaného Kurta, který jsem měla před očima, mě vytrhnul až Dave.

„Kdo si dá?" zahalekal a mával nad hlavou balíčkem s Mary Jane.

„Kurt, nečekaně, Kris, já, a ty?" Kývl ke mně hlavou. Kris se na mě otočil.

„Hele jak se vlastně jmenuješ?"

„Dám si," řekla jsem směrem k Daveovi a obrátila se na Krise a Kurta, kteří mě pozorovali, „Meredith." Hm, pokýval hlavou Kris a Kurt na mě mrkl.

„Těší mě."

„Dost těch trapných zdvořilostí, udělejte si pohodlí a jdeme zevlit," zavelel Dave a Kris se svalil na zem.

„Uff." Hekl a natáhl si nohy. Došlo mi, že Kurtův svetr pořád třímám v ruce, úplně jsem na něj zapomněla, tak jsem si ho přes sebe přehodila a bylo mi hned tepleji. Zatímco Dave zručně balil a bavil se s Krisem o proběhlém koncertu, tak jsem si zvědavě prohlížela Kurta, který seděl vedle mě. Mlčel a byl zabraný do vlastních myšlenek. Tichý společník, problesklo mi hlavou. Kris mi podal ubalené brko a já lačně potáhla. Nebylo to pro mě nic nového, hulení bylo mým prostředkem k tomu, abych zapomněla na své problémy. Hulení a ...

„Mer, od čeho máš ty jizvy?" zeptal se tiše Kurt, ať to slyším jenom já. Podala jsem Kurtovi jointa. Když jsme se dotkli prsty, cítila jsem jak je studený.

„Jsi úplně ledový, Kurte, " vyjekla jsem lehce.

„Vem si ten svetr zpátky." Zavrtěl hlavou, ale přisunul se blíž.

„Bude mi teplo, když se přimáčknu, neboj. Ale teď mi řekni o těch jizvách," pobídl mě. Rozhlédla jsem se, jestli mě a Kurta kluci poslouchají, ale oni si pustili muziku a vzrušeně debatovali. Dave vyfukoval s požitkem kouř a Kris si otevřel už třetí pivo.

„Nevím, jestli je to až tak zajímavé," začala jsem, „ale mým problémem je rodina. Víš, naše rodina se rozpadla po tom, co... co se TO stalo." Kurt na mě smutně hleděl, ale trpělivě čekal, až budu pokračovat.

„Bylo mi sedm a mladší sestře, Eleně, tři. Máma nás jednou nechala čekat před obchodem. Ještě vidím její přísný, ale láskyplný pohled a to, jak mi klade na srdce: Mer, zůstaňte tady, já hned přijdu. Hlídej Elen, ano? Jsi starší sestra, nezapomeň! Vážně jsem přikývla, a když máma odešla, chvíli jsem sestřičku ostražitě pozorovala, ale za chvíli jsme se obě začaly nudit. Já vytáhla hopíka, že se zabavíme. Elen se moc líbil a chtěla si s ním pohrát sama. Půjčila jsem jí ho a pak se to všechno seběhlo tak rychle. Hopík se jí odkutálel na silnici a potom..." Schovala jsem si tvář do dlaní.

„Srazilo ji auto a mohla jsem za to já. Rodiče mi to nikdy neodpustili a každý se s tím vyrovnával po svém. Otec střídá milenky jak na běžícím pásu. No a matka? Naposledy co jsem ji viděla, ležela opilá ve svých zvratcích na podlaze. V patnácti jsem se konečně odhodlala a utekla jsem, ale předtím to nešlo a jediný co mi zbývalo a pomáhalo, byla žiletka." Klopila jsem oči a přemýšlela, jestli bylo něco, co jsem mohla udělat líp.

„Úleva při tom byla neskutečná, tak jsem to dělala znovu a znovu..." Kurt mi lehce položil ruku na rameno.

„Vím jaké to je. To mě mrzí." Projelo mnou mrazení, byl stále neskutečně studený.

„Děkuji ti," hlesla jsem a naklonila se. Kurt překvapeně pozdvihl obočí a než se nadál, vlepila jsem mu na tvář pusu.

„To jsem vždycky chtěla udělat." Zachechtal se.

„Co vy dva tam?" všiml si nás Kris a zasmál se.

„Vůbec si neužívaj, že, taky si říkám," přisadil si Dave, hodil Kurtovi pivo a mně podal zpola vyhuleného jointa. Naše soukromá chvíle s Kurtem skončila.