XXI.-Je to složité

36 10 0
                                    

Willovi se zůžily oči a z jeho pohledu šlo snadno vyčíst, že chce vědět o kom to sakra mluví.

,,Fajn," zabručela Proxima. ,,Ale budeš mlčet jako hrob!"

William přikývl a Proxima se nadechla. ,,Je kouzelník, Steven Lebenhart, nejmladší syn rodiny Lebenhartů, která Cece chce. Už několikrát se pokoušeli jí chytit a teď slídí okolo zámku."

,,A z toho vyplývá?" zajímalo ho a Proxima zatajila dech.

,,Slyším kroky," zašpitala a impulsivně zhasla.

Oba znovu zaslechli, jak se k nim někdo blíží. Najednou se znovu rozsvítila a ve dveřích kuchyně stála Annabell.

,,Proximo? Copersone? Co tady k čertu děláte?" přivřela oči a tvářila se přísně.

,,Já..no.. my-" vykoktala Proxima a Will jí přerušil.

,,Ona měla hlad-"

,,Jaká ona?! Tohle je tvoje nadřízená!" vyštěkla, že se oba lekli.

,,V pořádku, Anne," snažila se jí uklidnit hnědovláska a žena se nadechla.

,,Dobrá, co tady děláš, zlatíčko?" zajímalo Annabell a Will se do toho vložil.

,,Já asi půjdu," řekl si při sebe.

,,To bych prosila," procedila si mezi zuby pro sebe Anne.

,,Byla jsem pověřená pomoct mé sestře se připravit do Pobřevílí a podobně," zkrátila to, protože si vzpomněla, jak říkala Cece, že je Annabell nějaká zvláštní.

Nikdy takhle nevybouchla, takže se jí snažila říct, co nejméně mohla.

,,Výborně," zašustila rukama a chystala se odejít. ,,Mimochodem. Jak se daří v.. ty víš."

,,Moc dobře ne," odpověděla zasmušile. ,,Matka je stále držena jako rukojmí a kouzelníci chtějí jenom Cece."

,,Jaký je plán?" zajímalo ji.

,,Zatím žádný," zalhala z části a potom se vydala pryč.

Pomalu kráčela do svého pokoje, který byl laděn do modra. Všude byly nástěnky s fotkami, které zachycovaly ty nejhezčí vzpomínky.

Její sestra měla pravdu, Annabell je jiná.

***

Další den se obě sestry setkaly na snídani. Cece si všimla, jak si Proxima zkoumavě prohlíží Anne, ale jinak byla celá snídaně tichá.

,,Těším se, až zjistím, jak se v Pobřevílí líbí," promluvila ke konci Proxima a Cece se usmála.

Zvedla se od stolu a zamířila do svého pokoje. Proxima přišla za ní, ale její sestra k ní byla stále otočená zády.

,,Mám si zabalit oblečení," zamumlala blondýnka. ,,Vždyť žádné nemám."

Obrátila se na hnědovlásku a ta s úsměvem zakroutila hlavou.

,,To není pravda," opravila ji. ,,Abych byla upřímná, když jsem odjížděla z New Yorku, kde se bojuje, zastavila jsem se u tvé adoptivní rodiny, abych ti vyzvedla věci."

Cece zůstala stát jako zmražená. ,,Moment, u jaké adoptivní rodiny?"

Proxima luskla prsty. ,,Ty si vlastně nic nepamatuješ."

,,Nepovídej," odsekla Cece a Proxima zavřela oči.

,,Co děláš?" vypálila ze sebe Cece a před ní se najednou nacházel nějaký kufr.

,,Kouzlo," uchechtla se starší sestra a Cece nevěděla, proč, ale prostě ji objala.

,,Co můžu udělat, aby byla máma volná?" potřebovala vědět blonďatá dívka a Proxima zakroutila hlavou.

,,Jeď do Pobřevílí a nauč se ovládat svoje schopnosti."

***

Po dvou týdnech další kapitola😖😖😂😂

No, znáte to... Škola... taky jsem se orietovala na druhý profil a tak😂😂😂

Příště se snad dostaneme do školy 🤔🤔😮😮

☕Charlotte

Cece White and Erased mind ❌Kde žijí příběhy. Začni objevovat