rebel(ka)

#2

POHLED ADRIENA:

Jaktože toho o mě tolik ví jenom moje rodina a já víme že moje matka umřela tak tedy jak se to dozvěděla? Tyhle myšlenky mi bloudily hlavou až do chvíle než... ,,Adriene! Dávehte v mých hodinách pozor!" ,,omlouvám se." Snažil jsem se dávat pozor, ale mé myšlenky stejně šli k ní počkat proč o ní právě přemýšlím vždyť to není ani kamarádka! Ale může být kamarádka s výhodama! Ticho svědí žádné takové! Slyšel jsem jak si Alya s Marinette něco šeptají, nenápadně jsem nastražil uši já vím je to neslušné, ale aspoň se o ní něco dozvím snad...

,,Marinette řekni mi něco o sobě!"

,,Když já nevím Alyo co když nás někdo..."

,,Marinette prosím neboj se!!!"

,,Proč si nedavala pozor když jsem něco o sobě říkala před učou?"

,,Já nedávám moc pozor někdy jsem dokonce uču provokovala"

,,Dobře nooo  jsem alicorn vládce všech v my little pony jmenuju se Sofie a jsem tajný agent převlečený za supr čupr úžasnou holku ještě...."

,,Ach Marinette... "

To jsem se toho moc nedozvěděl chjo mám to budu jí sledovat  jako superhrdina a pomůžemi- a jo vy vlastně nevíte že... Takže jsem vůdce superhrdinů jménem černý kocour a jo jsem superhrdina můj club tvoří Ladybee, Želvák, Volphina to je vše mimochodem... Moje schopnost je kočaklizma zničím vše čeho se dotknu, ale má to háček nejen že to můžu použit jen jednou a když to tedy použiju mám 5 min. na to abych se proměnil spátky na svou lidskou podobu stejně jako ostatní hrdinové až na to že maj jiné schopnosti. *crrr* povím vám to později.  Všichni se rozběhli  domů jenom Marinette šla musím si pospíšit pomalu mi už mizí z dohledu..
Šla ke svojí skříňce vytáhla baťoh zaklapla skříňku a šla si to přímo před školní schody vytáhla spreje a posprejovala celou zem. Nechápal jsem proč to dělá no hned za ní běžel ředitel ikdyž to už moje Mari proč jí říkám "moje" protože jí máš rád... Ticho podvědomí to není pravda! Prostě už zmizela... Jdu za nějakým křákem tam nikdo neuvidí moji proměnu ,,jakou proměnu??" ,,Plaggu Drápky!" 
.
.
.
.
,,Tikki nemáš pocit že nás někdo sleduje??" ,, no cítím kočičí auru.."

,,eh?"
,,to znamená někde poblíš tu-"

,,kocour!"

Začala jsem utíkat nevěděla jsem kam a kde nakonec skončim. Jediné co mě zajímalo bylo ať se zbavím toho otravného kocoura který mě začíná štvát. Pomalu mě začínal dohánět napadla mě jedna věc, ale je to riskantní zaběhla jsem do tmavé uličky neviděla jsem kde jsem. Ucítila jsem za sebou tvrdou zeď.
,,Tikki Tečky...." zašeptala jsem a ozářila mě růžová hmota, štěstí stálo při mě a tak kocour neviděl moji přeměnu dával pozor až když jsem byla přeměněna na berušku. Můj kostým se skládal s opasku na mém pase tam jsem měla všechny zbraně např. meč, bombu ( nebyla pravá byla neškodná jenom když jsem sní hodila o zem vystoupil růžový kouř který ubližuje jenom padouchům...) a takové podobné věci pak tu byly černé kozačky které směřovaly až k lýtkům podobné byly i černé rukavice s vyjímkou že byly o něco kratší měla jsem rospustěné vlasy konečky se zbarvily na červenou. Mohla jsem lítat díki mému prachu ikdyž jen do určité možnosti.... No to snad vše..