Miraculous Werewolf

Prolog

Marinette došla do obývacího pokoje, kde si vyčerpaně lehla do postele. Skoro necítila nohy a byla ráda, že vůbec došla domů.
Čtyři písemky, dvě hodiny baletu s dětmi a pak její hodina baletu u slečny Nathalii.
Byla z toho všeho tak unavená, že si nevšimla divného chování její matky, která od smrti jejího manžela a Marinettina otce, měla deprese.
,,Pojď si lehnout, drahoušku." vybídla jí a přinesla jí sklenici vody a prášek na spaní.
,,Díky, mami."
Marinettina matka Sabine jen kývla hlavou a pak svou dceru políbila na čelo.
,,Už brzy bude všechno dobré." slíbila jí.
Marinette, která měla otupělé smysly, přikývla a lehla si na pohovku. Pak hned usnula.

Tančila jsem na obrovském pódiu. Hudba mi hrála do kroku a já se podívala do publika. Seděla tam i moje maminka a také můj tatínek. Šťastně jsem se na ně usmála a udělala otočku, za kterou mě paní učitelka tolik chválí.
Podívala jsem se ke stropu a uviděla trámy, které začaly svévolně padat. Začly padat jen do publika a já začala horlivě křičet na rodiče, ať utečou. Ti jen seděli, trámy je míjely a já na ně jako zběsilá křičela.
Nepomohlo to. Pořád se usmívali, dokud i na ně nespadl kus trámu.
,,Mami!?" vykřikla ze spánku.
Nevěděla, kdy se tak moc rozkašlala a už vůbec nevěděla, proč je okolo ní tolik dýmu. A ohně.
Ohně?!
Marinette vystřelila do sedu a v tom všem kouři začala hledat svou matku.
Seděla v tom samém koutě, jako vždycky, ale.. Nedýchala. Alespoň si to Marinette myslela.
Doběhla k její jediné rodině a vzala jí ruku, kterou si dala okolo ramen. Děkovala za to, že svaly si rychle odpočinuly.
Zase se rozkašlala a po paměti hledala východ z obýváku.
Podívala se nad sebe, jako to udělala ve snu a v tu ránu jako by její matka ožila, podívala se stejným směrem, jako dívka a odstrčila ji od sebe.
Pak už jen dívka s rozcuchanými vlasy viděla ještě větší dým a kouř, než předtím. A také viděla svou maminku. Pod spadlým stropem. Mrtvou.
Začala ječet, ale okamžitě se zase rozkašlala.

Když se dostanu ven, třeba jí ještě dokážou pomoci.
Nalhávala si. Věděla, že její matce není pomoci, když viděla, jak z ní vytéká krev.
Chytla se futra a instinktivně si dala ruku před pusu. Pak už jen zahlédla chodbu, kterou do domu vešla před několika hodinami. Vydala se po ní a musela se vyhýbat ohni, který v bytě převládal.
Pak se konečně dostala ven.