Exchange ✔

Překvapení 🐱

Marinett/ Ladybug

Do očí mi zasvítily sluneční paprsky. Pomalu jsem se protáhla a sedla si na postel. Tikky ležela na polštářku vedle mě. Když jsem vstávala tak jsem ji nechtěně vzbudila. ,,Marinett ? Kolik je ?" Zeptala se rozespale. Neochotně jsem zapla mobil a vyděšeně jsem se zadívala na čas. ,,Devět ? Už, to ne..." Rychle sem na sebe hodila oblečení, vlasy jsem si stáhla do dvou culíků, Tikky jsem hodila do tašky a vyběhla z domu. Byla sobota a já zapomněla že se mám v devět sejít s Alyou u piramidy.

Jen tak tak jsem stihla autobus, uvnitř jsem napsala Alye.

M: Alyo ? Moc se omlouvám, ale zaspala jsem... Trochu
A: To je v pohodě Kočko, ještě si něco stejně musím zařídit.
M: A co pro mně máš za to překvapení ?
A: Kdybych ti to řekla tak už by to nebylo překvapení 😉 ale máš se na co těšit ...

Jen jsem se usmála. Jsem ráda že je Alya moje kamarádka, mám ji moc ráda. Až teď jsem si všimla že nastupuje Nathaniel. Když šel uličkou tak jsem mu zamávala aby si šel sednou ke mně. ,,Ahoj Nathe." ,,Ahoj Mari." Řekl, podle mě až moc, naštvaně. ,,Co se děje ?" Zeptala jsem se a lehce se nahnula tak, abych mu viděla do obličeje, který měl zakrytý ofinou. ,,Ale... Chloe." Jakmile mi řekl to jméno tak jsem protočila očima. ,,A ?..." Zeptala jsem se opatrně.

Nathaniel mi začal vyprávět co za trapas mu to zmalované strašidlo provedlo. Nakonec jsem, pro jistotu, změnila téma na jeho kresby. Už byl v pohodě. Asi po patnácti minutách sme se rozloučili, protože jsem vystupovala. Na zastávce jsem napsala Alye že už jsem dorazila a že mi má jít naproti.

Po chvíli jsem jí uviděla před vchodem do Louveru.

Pro ty co neví, co je "piramida", AKA Louver, tak je to pařížské muzeum ⬆

,,Marinett, no konečně !" Křikla kamarádka když mě spatřila. Objala mě a táhla mě do Piramidy se slovy, že budu víc jak šťastná. Když jsem s ní sešla schody, tak mě málem trefilo. Seděl tam Chat !... V obleku Ladybug ,, Si že mě děláš..." Otočila jsem se nevěřícně na Alyu která jen zářila, tím jsem přilákala Chatovu pozornost. ,,Původně jsem chtěla sehnat i Ladybug, ale nikde jsem jí nenašla." ,,To já taky ne, jinak zdravím princezno...Pamatuješ si mě ještě ?" Chat, jak jinak. ,,Jistě že ... A víc než si myslíš." Tu poslední větu jsem si řekla spíše pro sebe. ,, Máš pravdu, na mě se zapomenout nedá." Řekl a prohrábl si vlasy. ,,Tss, egoisto. Jinak, přejdi na puntíky, víc ti sluší." Řekla jsem a podívala jsem se na Alyu. Ta se jen smála. ,,A kde je to překvapení Alyo ?" Zeptala jsem se a povýšeně jsem se zadívala na čičinu.  Kamarádka směšně zavrtěla hlavou a řekla že si skočí pro vybavení.

Pár vteřin bylo ticho, jenže to by nebyl Chat, aby se neozval. ,,No, já jsem překvapení pro každého... Ještě řekni že je někdo lepší než pařížský superhrdina. " Řekl a zvedl ruce aby ukázal svaly. Jen jsem se usmála a představila jsem si Adriena v obleku podobnému tomu co má Chat... Teda, v tom kocouřím, ne tom co má na sobe. Nejsou si tak odlišný, ale ten prašivý kocour na toho úžasného blonďák prostě nemá. ,,Haló ! Slyšíš ?" Zamával mi před obličejem a usmál se. ,,Eee, no, teď spíš vypadáš jako dost divná holka, než superhrdina..." Usmála jsem se nad tím jeho zařazeným obličejem. ,,No, ale i tak není nikdo lepší než já !" Řekl namyšleně a posadil se na přichystané křeslo. ,,Ale je..."

Chat Noir

,,Ale je..." Řekla si, nejspíš pro sebe, ale já jí slyšel. ,,Jo ? A kdo ?" Zajímalo mě to, Marinett znám, ale ne zase tak dobře. Já bych jí rád líp poznal, ale mám pocit že...Se mě bojí. Je to asi divné, ale vždy koktá, když se mnou mluví, snaží se odejít a celkově to není ona. Když se mnou mluví jako s Chatem, je jiná...Drzejší, smělejší a ukecanější...A to je tak roztomilé.

,,Co kdo ?" Vyrušila mě ze svých myšlenek. ,,No...Kdo je ten lepší ? Znám ho ?" Asi blbá otázka když neví kdo jsem, ale co. ,,No, určitě ho znáš."
Zasnila se. Začal jsem hádat.
(C- chat,.  M- Marinett)

C- ehm...Je mladý ?
M- jop
C- je hezčí než já ? I když... Najít konkurenci bude těžké...
M- ha, to si piš že je hezčí.
C- woow, tak jestli myslíš mě v normálním kostýmu, tak si se trefila.
M- jo, dobrý vtip...
C- tak už to řekni, kdo je to ?
M- (zaváhá) A-adrien, Adrian Aggrest.

C-cože ? COŽE ?! JÁ ? A-A-ALE ? Tak to počkat, wtf ?!

,,Děje se něco ? Ty ho znáš ?"
,,Jo, až moc.." řekl jsem zaraženě a zároveň naštvaně.
,,Co proti němu máš ?"
,,Spíš co s ním máte vy ? Je to jen loutka svého otce ! Vždyť on nemůže mít ani POŘÁDNOU narozeninovou oslavu ! Je to nula co jen maže tatínkovi pusu... Jen ubohá figurína."
Hlavu jsem si složil do klína a měl jsem co dělat, abych se nerozbrečel.
,,Tak to ho vůbec neznáš ! Já s ním chodím do třídy, ty superhrdino !!!"

Mari celá zrudla. ,,A co ještě ?" Zeptal jsem se. Mlčela. Jak jinak. ,,Tak vidíš."

   ,,Chate ? A odkud se s ním znáš ?"