FF na ML
°°°°°°°°°°°
Pro Marinette a Adriana je to den jako každý jiný. Vstát a do školy, přeměnit se a zachránit svět. Ale přece jen je tu jedna maličkost... Po zrušení akumy se něco do normálu nevrátí.
.
.
.
,,Plaggu ? Na co je čas ? A neříkej že na camember ..." Plagg protočil očima a vyletěl tak, aby mi viděl z příma do očí. ,,Nebudu ti říkat mojí dávnou minulost, i když vím že tě tak zajímá, ale přejdu rovnou k věci... Je čas, aby si poznal kdo je Ladybug." vytřeštil jsem na něj oči a otevřel pusu dokořán. Kocourek se jen zasmál. ,,Radši tu pusu zavři, nebo ti tam vletí moucha. Navíc nemáš moc času, když se přeměněníš teď, tak budeš mít jen schopnosti Ladybug. Zítra o půlnoci se ale proměníš na Ladybug DOSLOVA. A Ladybug bude ty...jestli chápeš ?". ,,To jako budu holka ? Eeee." ,,Jop, tak by si měl najít co nejdřív tu holku, protože za tři dny už to bude navždy !"
Ta představa se mi vůbec nelíbí. Dneska už nic nemám, asi bych mohl jít Ladybug hledat, ale může být kdekoli. ,,Plaggu ? Ty víš kdo je Ladybug ?" Kwami do sebe hodil kousek sýra a otráveně se na mě podíval. ,,Ne, jen dokážu vycítit kde je Kwami Ladybug- neboli Tikky." ,,A víš kde je ?" Plagg se zamyslel ,,No...nejvíc cítím její moc u školy, zkus se podívat v okolí." u školy ? Že by se mnou chodila do stejné školy ?! Ne, určitě bych si všimnul.
,,Plaggu, drápky !!" ,,Ale já ještě nedojedllllllllll" ****************🐱***************** Pane- bože ! U svatého Camemberu, já vypadám jak.... To si dělá srandu ne ?!!!
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
omlouvam se za kvalitu 😖
To, jak vypadám jsem přestal řešit a přešel jsem k oknu. Bylo tak sedm večer a slunce pomalu zapadalo. Vím že nevím jak M'lady vypadá v normálním životě, ale zkusím jestli někde nelítá...
Vzal jsem to JoJo a hodil ho na protější dům. Zachytilo se o něco na střeše. Jakmile jsem zatáhl, doslova mě to vymrštilo někam za dům - a nebylo to zrovna příjemné přistání... Natáhl jsem je jak dlouhý, tak široký a pořádně sem se praštil do ruky. Jojo leželo metr od mého těla a já se s bolesti postavil. ,,Jak se s tím může normálně pohybovat ? Au.." řekl jsem si a držel jsem si bolavé místo. Podíval jsem se ze střechy abych se trochu zorientoval. První dům co mi padl do oka, byla menší pekárna. Tam bydlí Marinett a pečou výborné croasanty. Dneska jsem měl jeden na snídani...Mňam.
Seskočil jsem na chladný chodník a ohlédl jsem se jestli se nic neděje. Najednou jsem měl blbí pocit že mě někdo sleduje. Raději jsem se zase vyhoupl zpátky na střechu. Pocit se mě ale stále držel. Zkusil jsem zase hodit jojo a tentokrát zatáhnout slaběji. Zase mě to ale vymrštilo do dálky a já už čekal další tvrdou ránu.
