Exchange ✔

Zase ty ?!

*Lb = Ladybug
Adrian

Do pokoje se vyřítila Volpina !!! Všiml jsem si pohledu Ladybug. Nedokázal bych přesně určit naco myslí, ale poznal jsem strach a nejistotu. ,,Adriane, musíš zmizet !"
Řekla Lb* a odstrčila mě dál od Volpiny. ,,No problémo ! Jak si přeješ Broučíno." zasmála se dívka v kostýmu lišky a zahrála pár tónů na flétnu. Ucítil jsem jak se mé nohy zvedají ze země. Pak mě obklopila bílá záře. Když jsem znovu otevřel oči, byl jsem ve velké, staré a skoro prázdné  budově...zavřený v kleci. Jediné co mě napadlo, bylo proměnit se. ,,Plaggu drápky !" zakřičel jsem, ale nic se nestalo. ,,Plaggu ?!" podíval jsem se do kapsy v mé košili, ale nikdo tam nebyl. Jsem tu sám a nemám se jak dostat pryč. Hlavně nemám jak pomoci Ladybug.

Ladybug

Kde je ten Kocour ?! Už tu bojuji přes deset minut, Adrian zmizel a Volpina zase vytvořila iluzi. Rozhlédla jsem se a koutkem oka jsem zahlédla jak na mě někdo skákal. Rychle jsem roztočila tyč a tím odrazila Volpiny útok. Na tu tyč už si začínám zvykat, ale není to ono.
***********************************
Po hodině dlouhého boje se mi konečně podařilo porazit jí. Strhla jsem jí náhrdelník z krku a z posledních sil se postavila. Volpina se přeměnila na Lilu a naštvaně odešla. Začala jsem hledat Adriana, ale nebyl  tu. Aby se všechno vrátilo do normálu, musí tu být Chatt. To, co se týkalo Volpiny se ale vrátilo zpět. Např ta iluze vojáků, nebo ten falešný dinosaurus...dokonce i Lady WiFi. To všechno zmizelo. Třeba už se vrátil i Adrian !

Pomocí týče jsem se "vystřelila" na blízkou střechu a běžela jsem směrem k blonďákovo domu. Když jsem skočila na parapet otevřeného okna něco jsem uslyšela. Skočila jsem dovnitř a rozhlédla se. Nikoho sem neviděla. Pak jsem ale ucítila nepříjemný, ale známí zápach. Camember ! Chat ? Že by byl tady ?! Ale proč ? Vždyť mě musel vidět.

Zamířila sem ke stolu s počítačem. Na ploše měl jeho matku, jsou si podobný. Dál mu na stole leželi různé učebnice, sešity, papíry, mobil a obal od "smradláku" (tak říkám camemberu). Drobky vedly až k jeho tasce. I přes odpor hlavy, mě tělo neposlechlo a nakoukla jsem do tašky.
To co jsem tama ale viděla mě naprosto šokovalo !

Adrian

Už v té kleci sedím snad věčnost. Snažil jsem se dostat ven jakýmkoliv způsobem, ale prostě to nejde. Kdybych tak měl něco, čím by se dala ta pitomá klec odemknout...

Marinette/ Ladybug

V tašce se krčilo malé červenočerné stvoření. Bylo mi jasné kdo to je, ale co tu dělá ?! ,,T-ty si kwami ?" když mě červený stvoření spatřilo, tak se uklidnil. ,,Ne, jsem tvůj učitel... Jasně že jo Mari."  ,,MARI ?!! Ty víš kdo jsem ?" Kocourek protočil očima a vylétl z tašky. ,,Jo, mohla by si se proměnit ?"   nechápala jsem, ale udělala jsem to. Za pár vteřin tam místo Lb stála Marinett. Jakmile Tikky vylitla z náušnic, doslova se vrhla po Chatovo Kwami. ,,Ty blbečku ! Si ty normální ? Jak si to mohl udělat !! Mistr nás zabije jestli se kouzlo pokazí ..." zakřičela Tikky naštvaně a snažila se uklidnit. ,,V klidu, stejně se musejí poznat. Jen jsem tomu napomohl." ,,Děláš si srandu ?!!"
Chvíli se tam ještě hádali, ale to už sem neposlouchala. Hledala jsem po celém pokoji mou životní lásku, ale nebyl tam. Po chvíli jsem se naštvala. ,,Tikky tečky !" řekla jsem bez zeptaní a už tam zase stála Lb...teda.. Kočičí hrdinka co si říká Ladybug. ,,Ty, ehm..."     ,,Plagg"     ,,Jo, Plaggu, ty víš kde je Adrian ?"